Moravan Aeroplanes      ZLIN Aircraft

ZLIN Aircraft, a.s. (dříve Moravan Otrokovice resp. do roku 2009 Moravan Aeroplanes) vyrábí malá vrtulová letadla a zajišťuje pilotní výcvik FTO. V roce 2001 měl 700 zaměstnanců.
Letouny tohoto výrobce nesou označení Zlin: Zlin Z-26 Trenér, Z-126 (vojenské označení C-105), Z-226 (C-205), Z-326 (C-305), Z-526, Z-726, Z-37 Čmelák, Z-50, Z-42/-142, Z-43, Z-37T/137T Agro Turbo, Z-242, Z-143 a nejnovější Z-400.

Aktuální nabídka společnosti

Zlin Z-37 Čmelák byl vyvinut na počátku 60. let, počátkem roku 1965 zařadil první stroj (OK-TJA) do zkušebního provozu závod Agrolet Československých aerolinií. Sériová výroba probíhala od roku 1965 v Letu Kunovice až do roku 1977, kdy byla ukončena 23. sérií. Pro velký zájem byla v roce 1983 výroba obnovena a ukončena v roce 1984 po vyrobení 20 kusů 24. série (OK-LKx) a 40 kusů 25. série (OK-NJx, OK-OJx). Celkem bylo vyrobeno 713 letounů Z-37 (včetně prototypů). V roce 1969 letadla přešla pod nově vzniklý Slov Air, který se rozpadl počátkem 90. let a jehož nástupcem se stal Air Special založený 1.5.1992. V Československo létalo přibližně 250 strojů, další byly dodány do Bulharska, NDR, Finska, Maďarska, Indie, Iráku, Velké Británie, Jugoslávie a Polska, později se nekolik kusů dostalo i do USA. Typ má hvězdicový motor M-462RF. Základní verzí je Z-37A pro zemědělské práce s nádrží na chemikálie o 600 l; pod křídla je možné podvěsit dvě přídavné palivové nádrže po 125 l. Z-37-2 je cvičná verze s dvoumístnou prosklenou kabinou (cockpit instruktora je místo nádrže), jíž bylo vyrobeno cca 30 kusů. Z-37A C2 je přepravní verze s dvěma sedadly za pilotem. Pro Státní leteckou inspekci byly vyrobeny dva Z-37A C3 se třemi sedadly za pilotem (OK-HYA, OK-HYU); IFRově vybavený OK-HYA nyní provozuje ÚZPLN, OK-HYU přešel v roce 1993 na Slovensko jako OM-HYU.
Nástupcem se stal "Turbočmelák" Z-37T Agro Turbo s turbovrtulovým motorem Walter M-601Z o 360 kW, prodlouženým trupem, upraveným křídlem s winglety a větší nádrží na chemikálie o objemu 1 000 litrů. Výroba probíhala v Moravanu Otrokovice od roku 1984 a během ní vznikla modernizovaná varianta Z-137T se zesílenou konstrukcí (od v.č. 025). Celkem bylo vyrobeno 54 strojů včetně dvou cvičných Z-37T-2. "Turbočmelák" byl provozován pouze v Československu, později se stroje prodaly do Maďarska, na Nový Zéland a do Jihoafrické republiky.

13.10.1967 poprvé vzlétl prototyp Z-42. Letoun mohl mj. létat i akrobacii v rozsahu +6/-3,5 g. Do roku 1973 bylo vyrobeno 48 letadel. V letech 1974 až 1980 pak bylo vyrobeno 130 kusů verze Z-42M se stavitelnou vrtulí V-503A. Montáží stavitelné vrtule do původních Z-42 vznikla verze Z-42MU, ovšem s omezeným rozsahem akrobacie.

18.7.1975 vzlétl šéfpilot Vlastimil Berg s prototypem Z-50L; tato verze měla motor Lycoming AEIO-540-D4-B5 o 191 kW, hlavním konstruktérem byl Ing. Jan Mikula. V roce 1980 byly letouny přestavěny na verzi Z-50LA s obrácenou regulací vrtule zamezující přetáčení motoru. 30.6.1981 byla šéfpilotem Zdeňkem Poláškem zalétnuta verze Z-50LS se silnějším motorem Lycoming AEIO-540L-IB-5D o 221 kW. 25.4.1988 vzlétl Vladimír Peroutka s verzí Z-50M s motorem M-137AZ o 132 kW, jichž bylo nakonec vyrobeno pouze 6 kusů. 16.3.1990 šéfpilot Vladimír Peroutka zalétl verzi Z-50LE (OK-078, v.č. 0051) se sníženou hmotností, ovšem do této podoby byly přestavěny pouze dva letouny (OK-VZA, OK-VZB). Poslední Z-50 (Z-50LS) byl vyroben v roce 1995. Upravené letouny akrobatické skupiny Flying Bulls (dříve Skybox) jsou označeny Z-50LX.

Z-142 poprvé vzlétl 29.12.1978.

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...