LET L-410 Turbolet

V první polovině 60. let začal Let s vývojem malého dopravního letounu jako náhradu za An-2 především pro potřeby Sovětského svazu. Samotný vývoj letounu L-410 Turbolet započal nerealizovanou turbovrtulovou verzí letounu L-200 pod označením L-300 a následoval studií L-400 inspirovanou typem An-24. Hlavním konstruktérem byl Ing. Ladislav Smrček, tvar navrhoval Ing. Jiří Janík. Ředitel Letu Ing. Zdeněk Bajer prosadil nákup osvědčených motorů PT6A-27 pro prototypy a první sériové stroje, aby bylo možné letové zkoušky soustředit na vlastnosti letadla a zároveň neoddalovat zkoušky a výrobu kvůli opožděnému vývoji motoru M-601. 16.4.1969 poprvé vzlétl prototyp XL-410 (v.č. 001, ozn. OK-60) s posádkou Ing. František Svinka a Vladimír Vlk. Druhý létající prototyp (003) měl poznávací značku OK-63 a první prototyp (001) dostal OK-61. Později první prototyp nosil značku OK-YKE a třetí prototyp OK-YKF.
Od roku 1971 běžela sériová výroba L-410 s motory PT6A-27 a oproti prototypům zvýšenou vzletovou hmotností na 5 400 kg. Prvním provozovatelem se stal v září 1971 Slov-Air, jehož letouny OK-ADQ a OK-ADN byly nasazeny na nepravidelnou linku Praha-Brno-Praha; v témže roce byly dodány ještě dva stroje, do roku 1974 pak dalších osm. 1.1.1976 byly L-410A Slov Airu předány ČSA.
Následně vzlétla skutečně sériová verze L-410A se vzletovou hmotností 5 700 kg a vrtulemi Hartzell B3TN místo původních Hamilton 23LF-343. Verze L-410AB měla čtyřlisté vrtule.
Na třetím prototypu XL-410 (003) pod označením OK-176 byly zkoušeny československé motory Walter M-601. 30.11.1973 vzlétl prototyp L-410M (v.č. 730206) s motory Walter M-601A po 544 kW; prázdná hmotnost se zvýšila o 320 kg, jinak provozní limity zůstaly a díky silnějším motorům zůstaly stejné i výkony; od 7.12. létal u VZLÚ jako OK-18, později OK-018. Prvním sériovým strojem byl v.č. 750402 a první L-140M pro Aeroflot byl dodán až v roce 1977. Dalšími verzemi byly L-410MA s motory M-601B a L-410MU s motory M-601B, lepšími vrtulemi V-508B a dalšími úpravami vycházejícími z vyvíjené verze L-410UVP. Upravený L-410M vzlétl 13.9.1978 a skutečný prototyp L-410MU pak v prosinci 1980. V následujících letech se během generálních oprav dřívější L-410M a L-410MA předělávaly na L-410MU.
V roce 1975 přišel SSSR s novými požadavky, na jejichž základě vznikla verze L-410UVP (Ukoročennyj Vzljot i Posadka) se zkráceným vzletem a přistáním dle požadavků SSSR a předpisu NLGS-2; letoun má větší rozpětí (a plochu) křídla, upravené ocasní plochy se vzepětím VOP, motory M-601B resp. výkonnější M-601D a další úpravy; poprvé vzlétl 1.11.1976. V červenci 1977 při havárii prototypu L-410UVP zahynuli piloti Vladimír Vlk a Gleb S. Galickij. Sériová výroba začala v roce 1979 a celkem bylo následně vyrobeno 508 L-410UVP různých variant včetně vojenské transportní L-410T (někdy značená poněkud výstižněji L-410UVP-T) s odsouvatelnými dveřmi. Další vojenskou verzí byl fotogrametrický L-410FG rozměrově i výkonově shodný s L-410T s motory M-601D, který vznikl pro potřeby čs. letectva v první polovině 80. let s využitím zkušeností s variantou L-410AF pro Maďarsko v polovině 70.let; bylo vyrobeno 7 L-410FG, které jsou charakteristické mj. prosklenou přídí a pevným příďovým kolem. Rovněž v první polovině 80.let byla vyvinuta verze L-410UVP-E se zvýšenou vzletovou hmotností a přepravní kapacitou, koncovými nádržemi a pětilistými vrtulemi Avia V-510 o průměru 2,3 m, přenosnými kyslíkovými přístroji a dalšími úpravami s přihlédnutím na ekonomiku provozu a snížení hlučnosti. Dále byla vyvinuta verze L-410UVP-E20 splňující americké předpisy FAR-23, podle kterých mj. přibyly nouzové východy na bocích trupu. Mnoha dalšími úpravami dle požadavků FAA vznikl L-420 s osvětlením náběžných hran pro kontrolu námrazy, novým palubním zapisovačem údajů, mechanickou signalizací uzavření dveří, tlakovým plněním nádrží a zdvojením některých táhel řízení. Výroba pokračuje až do současnosti typem L-410UVP-E20 s analogovou avionikou nebo EFIS se dvěma displeji. 16.11.2011 byl zalétán L-410UVP-E20 (OK-LEK) s motory GE Aviation Czech H80 a vrtulemi AV-725; motory vycházejí z typu Walter M601E a po certifikaci budou všechny nové Turbolety dodávány s motory H80, přičemž bude možnost i jejich instalace v rámci modernizace starších L-410.
Do konce roku 2011 bylo vyrobeno přes 1 100 L-410, přičemž více než 450 jich bylo v provozu.
 

verzeL-410AL-410ML-410UVPL-410T/FG L-410UVP-EL-410UVP-E20 (w/o wingtip tanks L-420 (with wingtip tanks)
typmalý dopravní hornoplošník s nepřetlakovou kabinou
1.let16.4.19691973 19761984 (L-410FG)1984  1993
rozpětí [m]17,48 17,48 19,48 19,48 19,98 19,9819,98
délka [m]13,61 13,61 14,47 14,47 14,47 14,47 14,47
výška [m]5,64 5,64 5,82 5,82 5,82 5,82 5,82
rozpětí VOP [m]              
rozchod podvozku [m]            3,65
rozvor podvozku [m]            3,666
nosná plocha [m2] 32,86 32,86 34,86 34,86 34,86 34,86 34,86
plošné zatížení [kg/m2]              
šíp náběžné hrany křídla [°]        
štíhlost křídla       
hmotnost prázdného letounu [kg] 3 400 3 720 3 830 3 830 3 830 4 065 (8 962) 4 125 (9 094)
maximální vzletová hmotnost [kg (lb)] 5 700 6 600 5 800 5 800 6 400 6 600 (14 500) 6 600 (14 551)
maximální přistávací hmotnost [kg (lb)]             6 400 (14 110)
max. platící zatížení [kg (lb)]            1 710 (3 770)
max. hmotnost paliva [kg (lb)]           965 (2 127) 1 300 (2 866)
kapacita cest.+posádka 17+2 17+2 15+2 6+2 (L-410FG) 19+2 19+2 19+2
maximální rychlost [km/h]              
max. cestovní rychlost [km/h (KTAS)] 373 373 365 365 380 385 388 (209)
cestovní rychlost [km/h]              
maximální rychlost v H=0 [km/h]        
přistávací rychlost [km/h]              
stoupavost [m/s]              
dostup [m (ft)] 7 250 7 250 9 000 9 000 9 650 7 300 4 200 (FL140)
dolet [km (NM)] 1 070 1 060 880 880 1 540 1 530 1 358 (733)
dolet s přídavnými nádržemi [km]              
délka rozjezdu při vzletu [m]             825
délka dojezdu při přistání [m]             840
maximální násobky přetížení [g]              
poměr tah:hmotnost       
pohonPT6A-27M-601A M-601BM-601DM-601E M-601E M-601F
hmotnost motoru [kg]              
maximální výkon [kW (HP)]2x 526 2x 544 2x 544 2x 590 2x 560   2x 580 (778)
výzbroj       
             
             
             
radiolokátor             

Délka kabiny je 6,345 m (L-410A/M), šířka 1,92 m a výška 1,66 m.

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...