L-39/L-59/L-139 Albatros

Hlavním konstruktérem typu L-39 a celé následující řady byl Ing. Jan Vlček. První návrhy se začaly tvořit už od konce roku 1961, kdy v mezinárodních porovnávacích zkouškách zvítězil L-29 Delfin. Vývoj letounu pak začal v roce 1964. 4.11.1968 v 9:15 poprvé vzlétl prototyp L-39 Albatros; zkušební pilot VZLÚ Ing. Rudolf Duchoň s ním vykonal let v délce 35 minut; tento první letový prototyp (X-02, zn. OK-32) měl motor AI-25W (adaptace motoru z Jak-40 provedená v Motorletu; ovšem W=Walter) o tahu 14,4 kN, oproti sériovým strojům měl malé vstupy vzduchu do motoru a protáhlý přechod křídla do trupu. 15.12.1970 vzlétl sedmý a poslední prototyp (X-07), který reprezentoval sériové provedení letounu s motorem AI-25TL. Výroba L-39 probíhala od roku 1971. Standardní verze byla značena L-39C, dále v letech 1971-1974 byla vyráběna verze pro vlek střeleckých terčů L-39V, 1973-1976 L-39ZO s vyšší nosností výzbroje a 1974-1977 plně vyzbrojené L-39ZA s kanonem GŠ-23 pod trupem; L-39ZO s křídlem se čtyřmi závěsníky poprvé vzlétla 15.6.1975(?). V 70. a 80. letech bylo do SSSR dodáno 2 081 L-39C. V letech 1977-1984 bylo 16 L-39 dodáno do Afghánistánu. V roce 1978 Libye objednala 180 L-39ZO, z nichž poslední byl dodán v roce 1983. V letech 1986-1990 Bulharsko koupilo 36 L-39ZA.
Prototyp měl stejné rozměry jako sériové L-39C, ale všechny výkony měl přibližně o 10% horší, stoupavost dokonce o cca 20% (16 m/s). V roce 1992 poprvé vzlétl demonstrátor "westernizované" verze L-39ZA/ART a v letech 1993 až 1995 bylo Thajskému královskému letectvu dodáno 40 těchto letounů, na jejichž úpravě se podílela izraelská firma Elbit. Přepracováním původního Albatrosu a zástavbou motoru Garett TFE-731-4-1T o tahu 18,5 kN vznikl letoun L-139, jehož první zálet byl uskutečněn 8.5.1993, ovšem nebyl uveden do sériové výroby, neboť nenašel odběratele; L-139 měl stejné rozměry jako L-39C a nepatrně lepší výkony. Koncem roku 1999 8 L-39C českého letectva 1. až 4. výrobní série (0103,0113,0115,0440,0441,0444,0445,0448) prošlo generální opravou a modernizací, čímž se dostaly na technickou úroveň 53. výrobní série. 15.12.1999 byl letectvu předán první takto omlazený Albatros (0113). OD července 2009 Ukrajina modernizuje své L-39C (max. 40 kusů) na L-39M1 s motorem AI-25TLŠ s o 130 N vyšším tahem.
1.10.1989 vzlétl první sériový L-39MS (později L-59). Základem letounu byl nový, výkonnější motor Lotarev DV-2 o tahu 21,58 kN. Byl vybaven vystřelovacími sedačkami VS2-A typu "0-0". Československé letectvo nakonec odebralo pouze 5 kusů. 60 westernizovaných verzí bylo dodáno do Egypta (48 L-59E) a v letech 1995-1996 do Tunisu (12 L-59T). V letech 2003-2007 Aero provedlo generální opravy devíti tuniských L-59T Fennec.

 

verzeL-39CL-39ZOL-39ZAL-39MS/L-59 L-139 
typdvoumístný cvičný proudový dolnoplošník
1.let4.11.1968   1.10.19898.5.1993 
rozpětí [m]9,44          
délka [m]12,13          
výška [m]4,70          
rozpětí VOP [m]            
rozchod podvozku [m]           
rozvor podvozku [m]           
nosná plocha [m2] 18,8          
plošné zatížení [kg/m2]            
šíp ve 25% tětivy křídla [°]       
štíhlost křídla      
hmotnost prázdného letounu [kg (lb)] 3 455 (7 625) 3 580        
normální vzletová hmotnost [kg]            
maximální vzletová hmotnost [kg (lb)] 4 700 (10 362) 5 600 5 600      
max. hmotnost nákladu [kg]           
max. hmotnost paliva [kg] 1 050          
kapacita cest.+posádka            
maximální rychlost [km/h (kts) / M] 910 (491) / 0.78          
max. cestovní rychlost [km/h (kts) / M] 750 (405)          
cestovní rychlost [km/h / M]            
maximální rychlost v H=0 [km/h]       
pádová rychlost [km/h] 158 (85 KTAS)          
stoupavost [m/s] 22          
klouzavost            
dostup [m (ft)] 11 500 (37 700 ft)          
dolet [km (NM)] 1 000 (540)          
dolet s přídavnými nádržemi [km] 1 600 1 350        
délka rozjezdu při vzletu [m] 480 540 540      
délka dojezdu při přistání [m] 600          
maximální násobky přetížení [g] +8/-4          
poměr tah:hmotnost      
pohonAI-25TL  Lotarev DV-2Garett TFE-731-4-1T 
hmotnost motoru [kg]            
maximální tah [kN]16,87     21,58 18,5  
počet závěsníků 2 4 4      
výzbroj   kanon GŠ-23   
           
           
           
radiolokátor           

 Odhazovatelné přídavné nádrže mají kapacitu 350 litrů.

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...