L-29 Delfin

S vývojem cvičeného proudového letounu (značeného C-29) začal tým Ústřední letecké konstrukce ve VZLÚ v Praze-Letňanech pod vedením hlavního konstruktéra Zdeňka Rubliče. Ve druhé polovině roku 1955 Ministerstvo národní obrany vydalo takticko-technické požadavky letounu s motorem M-701 s axiálním kompresorem o tahu 8,8 kN, letovou hmotností 3000 kg a plochou křídla 17,5 m2; původní návrh měl na koncích křídla vřetenovité nádrže a výrazné vzepětí VOP. Dalšími konstruktéry byli Ing. Karel Tomáš, Dr. Ing. Josef Hošek (aerodynamická koncepce), Ing. Jan Hlava (pevnostní chéma) a Ing. Jan Vlček (asistent a později koordinátor). Počátkem roku 1956 byla odhadovaná potřeba pro Československo jen 100 kusů, proto byly TTP předloženy i SSSR. 8.9. byly předloženy změny a připomínky zahrnující mj. provoz z nezpevněných ploch, snížení přistávací rychlosti ze 170 na 130 km/h a prodloužení vytrvalosti ze 70 na 120 minut; výsledkem bylo zvětšení plochy křídla na 19,8 m2, zvětšení vnitřních a odstranění koncových nádrží a instalací radiálního místo axiálního kompresoru motoru. Nové TTP byly schváleny MNO 28.3.1957 a byly zahájeny konstrukční práce na výrobě pěti prototypů, z toho tří letových. Vývoj motoru měl značné zpoždění a proto byla snaha získat jiný motor, nakonec v listopadu 1958 dovezený Armstrong Siddeley ASV-8 Viper. 5.4.1959 ve 14:51 poprvé vzlétl prototyp 03 letounu L-29 (ozn. OK-14); zalétávací pilot VZLÚ Rudlof Duchoň vykonal 31-minutový let, při kterém dosáhl rychlosti 500 km/h, výšky 2600 m a minimální rychlosti 125 km/h. Při osmém letu bylo dosaženo M=0,73. Vibrace ocasních ploch při překročení M=0,6 byly následně eliminovány instalací vřetene na vrcholu SOP, velkou tíživost při plně vysunutých klapkách byla snížena šikmým seříznutím výstupní trysky motoru a zcela odstraněna automatickým přestavováním stabilizátoru. Rovněž bylo původní pancéřové čelní okno nahrazeno zaobleným. 12.7.1960 poprvé vzlétl prototyp 01 (ozn. OK-02) s čs. motorem M-701 o tahu 8,73 kN. V roce 1961 proběhly na letišti Monino v SSSR porovnávací zkoušky tří typů, přičemž L-29 Delfin vyšel jako nejlepší. V roce 1962 byla zahájena sériová výroba, která byla ukončena v roce 1974 po vyrobení 3665 kusů (1943 v Aero Vodochody a 1722 v Let Kunovice). V letech 1962-1966 vznikla verze L-29R pro nácvik a provádění taktického průzkumu a řízení dělostřelecké palby; následně bylo vyrobeno 60 sériových L-29R rozeznatelných koncovými nádržemi na křídlech. V letech 1967-1968 byla vyvinuta jednomístná odlehčená akrobatická verze L-29A. Později v Leteckých opravnách Trenčín vznikla jednomístná průzkumná verze L-29RS přestavbou vybraných L-29R. Letouny L-29 byly exportovány do států Varšavské smlouvy, do Egypta, Sýrie, Iráku, Ugandy, Nigérie, Ghany, Indonésie a Číny.

 

verzeL-29L-29RL-29A
typcvičný proudový letoun
1.let   
rozpětí10,29 m10,60 m10,29 m
délka10,81 m10,81 m10,81 m
výška3,13 m3,13 m3,13 m
rozchod podvozku   
rozvor podvozku   
nosná plocha19,80 m219,80 m219,80 m2
plošné zatížení   
šíp ve 25% tětivy křídla   
štíhlost křídla   
hmotnost prázdného letounu2364 kg2500 kg2000 kg
normální vzletová hmotnost3324 kg3500 kg2600 kg
maximální vzletová hmotnost3586 kg3920 kg 
únosnost výzbroje   
hmotnost paliva   
maximální rychlost v H=5 km622 km/h575 km/h667 km/h
přistávací rychlost140-150 km/h155-165 km/h138 km/h
stoupavost13,2 m/s9,5 m/s17,3 m/s
dostup   
dolet680 km500-670 km 
dolet s přídavnými nádržemi    
délka rozjezdu při vzletu600 m650-900 m330 m
délka dojezdu při přistání   
maximální násobky přetížení 
poměr tah:hmotnost   
pohonMotorlet/Walter M-701
hmotnost suchého motoru 
maximální tah8,73 kN
počet závěsníků 
výzbroj   
radiolokátor 

 

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...