6.3.1998:
Začal konflikt mezi srbskou armádou a ozbrojenými oddíly etnických Albánců.

12.10.1998:
Srbský prezident Slobodan Milošević ustoupil nátlaku NATO.

spojenecké síly (NATO):
430 letadel:
USAF: 40 F-16C/CJ/D, 60 F-15C/D/E, 12 F-117A, 10 A-10, 2 KC-135, 5 EC-130, 5 AC/MC-130, 4 E-3A, 10 MH-53J, 2 MH-60G (Aviano, Cervia, Brindisi-Amendola, Trapani); 8 B-52H (Fairford,Velká Británie); 2 B-2A (Whiteman,USA); 2 U-2S, 5 KC-135 (Siggonella); 3 U-2S, 5 KC-135 (Istres); 20 KC-135, 4 KC-10 (Moron); 5 P-3C/EP-3 (Rota); 2 E-3, 2 E-8 (Ramstein); 17 RC-135/KC-135 (Mildenhall)
USMC: 15 F/A-18D, 8 EA-6B (Aviano, Cervia, Brindisi, Trapani)
Kanada: 6-8 CF-18A (Aviano)
Španělsko: 6 EF-18A (Aviano); 1 KC-130, 1 C-212 (Vicenza)
Nizozemí: 16 F-16A/B (Brindisi-Amendola)
Belgie: 11 F-16A/B (Brindisi-Amendola)
Francie: 6 Jaguar, 6 Mirage 2000C, 6 Mirage 2000D, 1 C-160G (Istrana); 3 Mirage F.1CR (Solenzara); 1 Mirage IV.P, 1 E-3F, 2 C-135FR (Avord, Mont-de-Marsan, Istres)
RAF: 12 Harrier GR.7 (Gioia del Colle); 8 Tornado GR.1, 1 Canberra PR.9, 2 E-3D Sentry, 2 L-1011 (Aviano, Gioia del Colle, Ancone)
Luftwaffe: 12 Tornado ECR/IDS (Piacenza)
Dánsko: 6 F-16A/B (Grazzanise)
Norsko: 6 F-16A/B, 1 C-130 (Grazzanise)
Portugalsko: 3 F-16A/B (Aviano)
Turecko: 10 F-16C/D (Brescia)
letadlová loď CVN-65 USS Enterprise (80 letounů), francouzská let. loď Foch (20 letounů Super Etendard a vrtulníků), raketové křižníky třídy Ticonderoga USS Phillippine Sea, Leyte Gulf, Vella Gulf, torpédoborce třídy Arleigh Burke USS Gonzales, Ross, (Nicholson?, Thorn?), loď třídy Tarawa Nassau, ponorky třídy Los Angeles Norfolk, Miami; vrchní velitel sil NATO v Evropě Wesley K. Clark; velitel letectva generál Michael Short; účastnilo se 13 států
jugoslávská armáda:
90 000 vojáků + 60 000 příslušníků speciálních oddílů policie, 432(241?) letadel (59 MiG-21bis, 6 MiG-21MF, 14 MiG-21UM, 4 MiG-21R, 13 MiG-29A, 2 MiG-29UB, 53 G-4 SuperGaleb, 10 J-1 Jastreb, 9 RJ-1 Jastreb, 34 J-22B Orao 2, 12 NJ-22B Orao 2, 12 IJ-22B Orao 2; 46 SA.342L Gama, 14 SA.431H Hera, 44 Mi-8; 15 An-26, 6 An-2TD, 2 Do-28D, 6 Jak-40, 2 Falcon 50, 4 Learjet 25B, 9 UTVA-66, 36 UTVA-75, 20 J-20 Kraguj), 1 270 tanků (T-54/-55, 631 M-84 (T-72)) - z toho jich je 400 v Kosovu, 500 obrněných vozů M-80, 2 000 polních děl, 60 raket SA-6, 40 SA-7/-9, S-300; velitel jugoslávských sil v Kosovu generálporučík Nebojša Pavković
Kosovo bránila před Srby Kosovská osvobozenecká armáda (UCK) (vel. Agim Ceku)

středa 24.3.1999:
Spojenci zahájili operaci Allied Force (Spojenecká síla). V 18:11 GMT odstartovaly z italské letecké základny Aviano první spojenecké letouny. V 19:00 GMT spojenci začali z lodí odpalovat střely BMG-106 Tomahawk, 6 B-52 a 2 B-2 odpalovaly střely AGM-86 Cruise na jugoslávské vojenské cíle. 1 F-15E kvůli technické závadě nouzově přistál v Sarajevu. Ve 21:23 GMT se první letouny vrátily na základnu Aviano. Ve 22:15 GMT odstartovala další letadla.
nasazeno 70 B-52 + 12 B-2 (základna Aviano)
zasaženo 40 cílů (v 19:00 letiště v Prištině, továrna letadel v Pančevu, továrna aut v Kragujevacu, Niš, ve 20:15 Podgornica a Danilovgrad v Černé Hoře 5 střelami, ve 20:21 základna u Bělehradu 3 střelami, Batajnica, Novij Sad), sestřeleny 4 MiGy (amer. F-15C sestř. 2 MiG-29, niz. F-16A sestř. 1 MiG-29)
zahynulo 10 vojáků, 10 civilistů, zraněno 38 civilistů

Premiér Ruské federace Jevgenij Primakov oznámil, že Rusko jednoznačně a rozhodně odsuzuje tuto ozbrojenou akci.
Generální tajemník NATO Javier Solana oznámil, že nálety budou pokračovat, dokud jugoslávský prezident Slobodan Milošević neustoupí a nezastaví ofenzívu v Kosovu.

čtvrtek 25.3.1999:
V 17:45 začalo vzlétat 70 letadel ze základny Aviano, další americké, britské, německé a nizozemské letouny odstartovaly ze základen Aviano, Piacenza, Gioia del Colle a Amendola. V 18:30 GMT americké lodě odpálily 20 střel Tomahawk, poté zaútočilo 6 B-2 (Aviano), holandské F-16 a 4 německá Tornada. Zasažena Priština, Bělehrad 5 střelami, Kosovska Mitrovica, kasárna v Uroševacu a v Niši, Kraljevo, Podgorica a další vojenské cíle. Kolem 21:00 GMT se letouny začaly vracet.
zasaženo 50 cílů (400 bojových letů)
sestřeleny 4 MiGy
zahynulo 30 vojáků, 100 civilistů, raněno 350 civilistů

pátek 26.3.1999:
Spojenci bombardovali i ve dne. V 15:55 GMT 8 B-52 bombardovalo okolí Bělehradu. 2 srbské MiG-29 se snažily zaútočit na jednotky SFOR v severovýchodní Bosně, oba byly sestřeleny a jejich piloti zajati. Ve 21:34 GMT dopadlo na předměstí Bělehradu dalších 6-8 střel, zasaženy i 2 chemické továrny ve Sremčici.
64 letadel zasáhlo 50 cílů

sobota 27.3.1999:
Spojenci podnikají denní nálety. Nálety pokračují téměř nepřetržitě.
V 18:56 GMT Javier Solana vydal rozkaz k zahájení druhé vlny útoků (s podporou všech 19 států NATO), která má být intenzivnější než ta první. Letouny budou útočit i na jugoslávské pozemní jednotky.
V 19:30 GMT spojenecké letouny zaútočily na Bělehrad. Při nočních náletech byly nasazeny i americké A-10. V 19.57 byl srbskou PVO sestřelen (pravděpodobně raketou komplexu S-125 Něva) americký F-117A (AF 82-806) 49. Fighter Wing u Buďjanoči; pilot se ihned katapultoval a 28členým záchraným týmem s vrtulníky MH-53J a MH-60G 16. skupiny speciálních operací byl druhý den v 10:05 GMT dopraven na základnu v Avianu (-na záchraně se podílelo 44 letadel).
66 letadel zaútočilo na 17 cílů
zničeno 5 MiGů a 4 srbské tanky

neděle 28.3.1999:
Ve 3:50 GMT dopadlo na srbské město Čačak 6 raket. Pak pokračují denní nálety. Před 18:00 GMT odstartovalo 60 letadel k útoku na srbské jednotky v Kosovu a v 19:40 GMT zaútočilo. Útoky na srbské jednotky v Kosovu probíhají téměř nepřetržitě.
Z Kosova již uteklo přibližně 500 000 Albánců.

pondělí 29.3.1999:
V 8:15 GMT skončila pátá vlna útoků.
70 letadel zasáhlo 11 cílů u Bělehradu + 6 dalších cílů (štáb speciálních jednotek srbské policie v Prištině, Gnjilane, kasárna v Prizrenu 3 střelami, kasárna v Djakovici, Sombor, továrna na letadla v Pančevu, letiště n Niši)
V 19:40 začala 6. vlna útoků.

úterý 30.3.1999:
Ve 2:45 GMT 4 rakety dopadly na továrnu zbraní v Prištině. V 5:00 GMT 6. vlna útoků skončila. Ve 20:00 začala 7. vlna útoků, namířená proti cílům na předměstích Bělehradu a Prištiny. Američané vyslali do Anglie 5 B-1B.

středa 31.3.1999:
Ruská fregata vyplula ze Sevastopolu v Ukrajině do Jaderského moře. Srbové zajali 3 americké vojáky (seržant Andrew Ramirez, seržant Christopher Stone, vojín Steven Gonzales).

Od počátku operace se strojům NATO podařilo vyřadit z provozu přes 50% jugoslávské PVO, zničit 30 srbských letadel (7 MiG-29) a několik tanků. Jugoslávie uvedla sestřelení 7 letounů NATO, 3 vrtulníků, 3 bezpilotních letadel a 30 střel s plochou dráhou letu.

čtvrtek 1.4.1999:
Nálety polevily kvůli špatnému počasí. Ve 3:55 GMT byl zničen most v Novém Sadu. Náletů se poprvé účastnily B-1B.

pátek 2.4.1999:
V 6:30 GMT ruská výzvědná loď Liman vyplula ze Sevastopolu do Jaderského moře.
Ve 14:55 GMT Milošević požádal Rusko o vojenskou pomoc.
Američané poslali do Německa 13 F-117A.
Spojenecké letouny zasáhly dálniční a železniční most u Niše, rafinerie, sklad pohonných hmot u Leskovace, vojenská letiště a cvičiště v Kosovu.

Z Kosova uprchlo už 634 000 lidí.

sobota 3.4.1999:
Nad Českou republikou mohou přelétávat spojenecká letadla z letecké základny ve Fairfordu (především B-1B a B-52).
Rakety NATO zasáhly ministerstvo vnitra v Bělehradu.

neděle 4.4.1999:
Na německé základně v Spangdahlemu přistálo 13 F-117.

pondělí 5.4.1999:
NATO provedlo dosud největší útok. 120 letadel zasáhlo štáb jugoslávské armády v Niši, zásobník nafty, komunikační střediska, mosty, dopravní cíle, kasárna u Prizrenu a další cíle; 1 střela omylem dopadla na obytnou čtvrť v jihosrbském městě Aleksinac (17) mrtvých).

úterý 6.4.1999:
V 10:00 GMT dopadlo 5 raket na okraj města Vranje. Do Jaderského moře připlula letadlová loď CVN-71 Theodore Roosevelt (80 letounů, capt. David R. Bryant). Americké A-10 zasáhly ozbrojené kolony v Kosovu. Spojenecké letouny také zasáhly továrnu na výbušniny, sklad paliva a ropnou rafinerii u Noveho Sadu.
Ve 20:00 Jugoslávie uzavřela jednostranné příměří. NATO takové příměří odmítlo.

Kosovo opustilo téměř 1 000 000 lidí.

středa 7.4.1999:
Ve 2:05 GMT Jugoslávie uzavřela hranice s Makedonií a Albánií.
Ve 4:20 GMT dopadlo na severozápadní předměstí Bělehradu Zemun a Batajnica nejméně 10 raket. Bylo sestřeleno americké bezpilotní průzkumné letadlo Hunter Short Range UAV.
Spojenecká letadla podnikla 450 bojových letů.

NATO má k dispozici asi 600 letadel.

čtvrtek 8.4.1999:
1 střela zasáhla budovu v Bělehradu patřící jugoslávské armádě. V 9:25 GMT byla bombardována Priština, v 9:55 GMT Niš. Při útoku na jugoslávský vojenský konvoj bylo zničeno několik obrněných vozů a mobilních protileteckých děl.
Letadla NATO provedla téměř 400 bojových vzletů.

pátek 9.4.1999:
Při bombardování telefonní centrály v Prištině byly omylem zasaženy i civilní objekty. Letadla NATO zaútočila i na automobilovou továrnu Zastava v Kragujevaci.
USA vysílají do oblasti 24 AH-64, 6 F-15E , 2 000 vojáků a loď s 12lůžkovou nemocnicí.
10 mrtvých a 100 raněných

neděle 11.4.1999:
USA posílají do Jugoslávie 24 F-16CJ, 4 OA-10, 6 EA-6B, 39 KC-135, 2 KC-10, 7 C-130; Velká Británie posílá z Perského zálivu do Jaderského moře letadlovou loď HMS Invincible (7 Sea Harrier a 10 Sea King).
V 10:35 GMT NATO bombardovalo Prištinu.
Z lodí bylo odpáleno 50 střel Tomahawk.

NATO má k dispozici přes 700 letadel.

pondělí 12.4.1999:
F-15E USAF při úderu na most u vesnice Grdelička u města Leskovac omylem zasáhl vlak (14 mrtvých, 20 raněných); záběry natočené kamerou na bombě byly při kopírování poškozeny a zvěřejněné záběry pak byly třikrát rychlejší než ve skutečnosti, což ospravedlnilo zásah vlaku. NATO o tom vědělo od října, ale veřejnost se to dověděla až 6.1.2000.
Ve 23:20 GMT spojenecké letouny zaútočily na vojenské cíle v okolí Bělehradu, Prištiny a Nového Sadu.

úterý 13.4.1999:
Ve 14:40 GMT Javier Solana oznámil, že pozemní operace bude potřebná.

středa 14.4.1999:
2 americké F-16 odpálily 1 střelu na uprchlický konvoj u vesnice Zrze (6 mrtvých), další raketa zasáhla konvoj uprchlíků u vesnice Djakovice (64 mrtvých). Útok byl údajně proveden v domnění, ža jde o vojenská vozidla.

čtvrtek 15.4.1999:
Aliance provedla zatím největší nálet na Bělehrad. Byly zasaženy vysílače státní televize, vojenská kasárna, most přes řeku Ikbar v Biljanovaci a další mosty, železniční nádraží v Biljanovaci a viadukt. Útok byl veden i na předměstí Podgorici v Černé Hoře.

NATO zahájilo humanitární operaci Spojenecký přístav na pomoc uprchlíkům. pátek 16.4.1999:
NATO zaútočilo na rafinerii v Pančevu (17 raněných), 2 rakety zničily most.
USA od Albánců získali prvního válečného zajatce - důstojníka Jugoslávské armády, kterého v noci z 13. na 14.4. zajali bojovníci Kosovské osvobozenecké armády.

sobota 17.4.1999:
V 1:00 GMT byla 2 raketami zasažena továrna. Bombardována byla letecká základna v Podgorici (Černá Hora), letiště v Niši.
zničeny 2 MiG-21, 3 tanky, 6 dělostřeleckých baterií, 6 bunkrů

neděle 18.4.1999:
Spojenecké letouny zaútočily na Prištinu, předměstí Bělehradu (6 mrtvých), Vojvodinu a rafinerie v Pančevu a Novem Sadu.
NATO má k dispozici fotografie 43 masových hrobů.

pondělí 19.4.1999:
Většina letů byla kvůli špatnému počasí zrušena. Bombardován Obrenovac (4 raketami), Priština, letiště v Prištině, v 11:30 GMT letouny aliance zaútočily na retranslační stanici u Prištiny.

úterý 20.4.1999:
Se zlepšujícím se počasím se útoky NATO stupňují.
NATO bombardovalo Niš (1 mrtvý, 15 raněných), továrnu ve Valdjevu, Mitrovicu.

NATO oznámilo, že přišlo nejméně o 4 bezpilotní průzkumná letadla.

středa 21.4.1999:
Zasaženo 20 cílů. Cílem se stalo i sídlo Miloševićovy Socialistické strany Srbska (SPS) v Bělehradě, které bylo v 0:20 GMT zasaženo 3 raketami, byl zničen poslední most přes Dunaj v Novem Sadu.
V 17:10 GMT do Tirany dorazila skupina 24 AH-64.

čtvrtek 22.4.1999:
NATO bombardovalo Miloševićův dům, Prištinu a rafinérii Novy Sad.

Podle Bělehradu přišlo při náletech o život již 513 civilistů a 4 000 jich bylo zraněno.

pátek 23.4.1999:
Bělehrad zažil dosud nejsilnější vlnu náletů. V 1:05 GMT 3 rakety zničily budovu Srbské státní televize (RTS) v Bělehradu - 16 mrtvých a 18 lidí zraněno, zasažena elektrárna Kanarevo Brdo, předměstí Krnjaca, Pančevo, Rakovica, Makiš, Železnik, vojenská základna Bajnica, železniční most Ostružnica asi 25 km jihozápadně od Bělehradu.

Letouny NATO vyřadily asi třetinu raket SA-3 a zničily 30 tanků.

sobota 24.4.1999:
V 8:10 GMT letouny NATO odpálily údajně 10 střel na Prištinu.

neděle 25.4.1999:
NATO provedlo dosud největší nálet. Bombardován Niš, Čačak, Priština (6 bomb), v 1:50 GMT spojenecké letouny zničily hlavní satelitní televizní vysílač srbské televize RTS v Bělehradě. Byla zasažena chemická továrna Milan Blagojević v Lučani.
Při 600 náletech bylo zasaženo 200 cílů.

pondělí 26.4.1999:
NATO zničilo poslední most přes Dunaj v Novem Sada. Večer u vsi Boszenfa v jižním Maďarsku dopadla bomba z vracejícího se amerického bombardéru. Při cvičném nočním letu se na severu Albánie zřítil americký AH-64. Stroj zavadil o strom 3 km od mateřské základny Tirana-Rinas, posádka byla lehce zraněna.

úterý 27.4.1999:
Letouny NATO zaútočily na 23-patrovou budovu se sídlem SPS, Prištinu, Vojvodinu, zničen most spojující Prištinu s Mitrovicou. Jedna laserem naváděná střela omylem zasáhla protiletecký kryt v Surdulici - přes 20 mrtvých.

NATO od počátku války uskutečnilo více než 11 500 vzletů a 4 400 úderů.

středa 28.4.1999:
Bombardována rafinerie v Novem Sadu, sklady paliva ve městě Pozega, Priština. čtvrtek 29.4.1999:
Nejvíce byla bombardována Černá Hora (vojenská a civilní letiště v Podgorici). 1 střela AGM-88 HARM omylem zasáhla dům na předměstí Sofie (Bulharsko) (žádné zranění); byla vypálena na jugoslávský radar poté, co zaměřil spojenecký letoun, ale pak byl vypnut.

pátek 30.4.1999:
Odpoledne se při cvičném letu zřítil americký AV-8B Harrier do Jaderského moře nedaleko Brindisi; pilot vyvázl bez zranění.

sobota 1.5.1999:
Útok byl zaměřen proti rozhlasovým a televizním věžím. Při bombardování mostu u města Luzane byl zasažen autobus - zahynulo 23(47?) lidí, při bombardování mostu v obci Murino 5 lidí. Letouny NATO uskutečnily 600 bojových vzletů a poprvé byla použita střela GBU-28.

neděle 2.5.1999:
Ve 4:50 GMT byl jugoslávskou PVO sestřelen F-16C-40D (cn 88-0550) 555. Fighter Squadron, 31. Fighter Wing USAF (Aviano) u města Šavac na severozápadě Jugoslávie; pilot se katapultoval a po dvou hodinách byl zachráněn. V 7:20 GMT Milošević propustil 3 zajaté americké vojáky.

pondělí 3.5.1999:
NATO použilo proti 5 elektrárnám grafitové bomby, které způsobí zkrat - 70% Jugoslávie bylo bez elektřiny, bombardována továrna v Krušniku, Valdjevo, most u Prilapolje; údajně zasažen další autobus a 2 vozidla s uprchlíky (17 mrtvých, 20 raněných), to však NATO odmítlo. Jugoslávská PVO zasáhla americký A-10; pilotovi se podařilo přistát ve Skopje v Makedonii.

úterý 4.5.1999:
NATO provedlo dosud největší nálet na srbské cíle.

NATO má k dispozici téměř 1 000 letadel a 25 000 vojáků.
Podle Jugoslávie při náletech zahynulo již 1 200 lidí.

středa 5.5.1999:
Při cvičném letu nad Albánií v 0:30 GMT havaroval americký AH-64. Stroj narazil do drátů vysokého napětí 75 km od letiště Tirana-Rinas. Oba piloti zahynuli. Jako původní příčina bylo zvěřejněno, že stroji pravděpodobně vybouchla jeho munice. NATO bombardovalo průmyslové objekty v Niši a sklady paliva.

NATO provedlo již přes 15 000 bojových vzletů.

čtvrtek 6.5.1999:
Bombardováno město Užice a Novi Sad.

pátek 7.5.1999:
2 rakety dopadly na elektrárnu Obranovac v Bělehradě, zničeno několik silnic a most přes řeku Nišavu, 2 rakety dopadly na nemocnici a tržnici v Niši - 15 mrtvých, 70 raněných, bombardováno i město Požarevac. 3 střely z B-52 omylem zasáhly čínské velvyslanectví v Bělehradě - 3 mrtví, 26 raněných. Příčinou byla stará mapa, na které bylo velvyslanectví značeno jako sklad jugoslávské armády. V dubnu 2000 odpovědnost ua útok přiznala CIA. USA souhlasily s tím, že Číně zaplatí 28 milionů USD za škody a 4,8 milionu USD vyplatí příbuzným obětí.

sobota 8.5.1999:
NATO bombardovalo hlavně sídlo generálního štábu jugoslávské armády v bělehradské čtvrti Novi Beograd, hotel Yugoslavia a město Kragujevac.

Od počátku března zahynulo při 70 hromadných popravách přes 4 600 lidí.

neděle 9.5.1999:
Bombardovány TV vysílače, silnice a železnice. Bělehrad poprvé prožil zcela klidnou noc.

úterý 11.5.1999:
NATO zasáhlo průmyslové objekty v Bělehradu a v Niši, nádraží v Pančevu, chemickou továrnu Prva Iskra v Bariči, administrativní budovu nedaleko Obranovace, vojenské cíle v Batajnici, most nad dálnicí E75 u města Velika Plana 4 raketami, policejní stanici ve Valjevu, rozhlasový a televizní vysílač Crveno Selo u Subotice, sklad pohonných hmot v Somboru a města Kopaonik, Sjenica a Raška.

středa 12.5.1999:
NATO provedlo jeden z nejsilnějších úderů. Při více než 600 bojových letech bylo zasaženo 5 letišť, 8 mostů, zničeno 5 MiG-21, útok byl veden i na srbské tanky, obrněná vozidla, děla, protiletecké baterie, letiště v Niši, Ponikve, Prištině, Sjenici a Obrvě, vysílače v obcích Vršac, Kosovska Mitrovica a Užice, silničnní mosty v Horgoši, Kokinbrodu, Popovaci, Kosmace, Svetozarevu a Vladičinu Hanu, železniční mosty v obcách Ušce a Maglic, sklady nafty v Somboru a Niši, kasárna v Šabaci a Čupriji, továrnu na výbušniny v Barici, muniční sklad v Paračinu, továrnu na rakety SA-6 v Kragujevaci, opravnu v Čačaku a PVO v Rakovici.

čtvrtek 13.5.1999:
Kosovo opustilo 250 jugoslávských vojáků.
V 1:00 GMT NATO zasáhlo nádraží v Prizrenu 5 střelami, letiště Slatina v Prištině a 2 prištinská předměstí, Pančevo, Niš, Novi Sad a letiště Batajnica. Při bombardování Uroševace, uhelného dolu Stari Trg a televizního převaděče na hoře Kutlovać byly použity tříštivé bomby. NATO zasáhlo obci Koriša 6 střelami - 79(87?) mrtvých, 58 raněných.

pátek 14.5.1999:
Letouny NATO uskutečnily 679 vzletů. Zasaženy byly elektrárny, transformátory a rozvodny v Niši, Novem Sadu, Obrenovaci, Drmnu a Velikem Crljeni grafitovými bombami. Údery se soustředily i na pozemní síly.

úterý 18.5.1999:
Ve 13:30 GMT Spojené státy předaly na maďarských hranicích jugoslávským orgánům 2 válečné zajatce.

čtvrtek 20.5.1999:
Kvůli špatnému počasí jsou nálety redukovány. Při bombardování města Gnjilane zahynuli 4 lidé, 15 lidí bylo zraněno.

pátek 21.5.1999:
V 8:10 GMT NATO zasáhlo vězení v Istoku 20 raketami - 9 mrtvých.

sobota 22.5.1999:
Letouny NATO provedly 684 vzletů (335 úderů). Omylem byla bombardována kasárna v Kosare - 1 mrtvý, 15 raněných. Nevědělo, že je před měsícem obsadila Kosovská osvobozenecká armáda (UCK).

NATO dosud uskutečnilo 8 437 úderů - 25 000 letů.
Z Kosova dosud uprchlo 1 444 381 lidí.

středa 26.5.1999:
UCK zahájila ofenzivu za dělostřelecké podpory albánské armády, aby zajistila zásobovací trasy do Kosova. Nad Jugoslávií bylo ztraceno (patrně sestřeleno) již třetí francouzské bezpilotní průzkumné letadlo. Letouny NATO provedly 650 letů (284 útočných, 74 proti PVO).

čtvrtek 27.5.1999:
NATO uskutečnilo 741 letů. Jugoslávská PVO vypálila 33 protiletadlových raket.
Prezident Milosević byl obviněn mezinárodním soudním tribunálem z válečných zločinů v Kosovu.

pátek 28.5.1999:
V 17:15 GMT z maďarských základen poprvé vzlétly k útokům proti Jugoslávii americké F/A-18D. NATO uskutečnilo 792 letů (310 útočných, 92 proti PVO). Zničeno 20 děl, 2 tanky, 1 obrněný transportér, 2 minometná postavení, 7 dělových baterií, 2 raketová odpalovací zařízení a několik krytů bojové techniky.

neděle 30.5.1999:
NATO bombardovalo most ve Varvarinu - 9 mrtvých a 17 raněných.

NATO zvýšilo počet letounů o 48 amerických F-15 + F-16 a 20 KC-135. NATO má nyní k dispozici 769 amerických a 320 evropských letadel.

pondělí 31.5.1999:
Údajně zasažen obytný dům v Novim Pazaru - 23 mrtvých a sanatorium v Surdulici - 27 mrtvých. Byl zasažen automobil se zahraničními novináři v Kosovu - 1 mrtvý.

středa 2.6.1999:
NATO provedlo 200 bojových letů. Zasažen rozhlasový vysílač v Obrenovaci.

čtvrtek 3.6.1999:

NATO od počátku války provedlo 9 063 úderů (33 500 letů - 55 000 letových hodin).
Bylo zničeno 77% pevných a 16% pohyblivých stanovišť PVO, 10 MiG-29 (69%), přes 100 letounů (40%), většinu hlavních silnic, 45 mostů, 14 velitelských objektů, 9 letišť (100%), 694(764?) kusů vojenské techniky - z toho 492 kusů těžké techniky (41%), rafinerie (100%); zahynulo asi 5 000 vojáků, 10 000 jich bylo zraněno.

Z Kosova uprchlo už 1 474 981 lidí.

pátek 4.6.1999:

Z Kosova uprchlo už 1 487 100 lidí.

neděle 6.6.1999:
Bombardována Priština, Peć, Prizren, Dečani. Zasaženo 20 děl, 17 obrněných transportérů, 4 tanky, 4 minometná postavení a 15 vojenských vozidel; stanoviště integrované PVO v Kopaoniku, velitelství v Prištině, radiostanice v Rudniku a muniční sklad v Kuršumliji.

pondělí 7.6.1999:
NATO po neúspěšných jednáních stupňovalo nálety - provedlo 483 vzletů (142 útočných, 61 proti PVO). B-52 svrhl pumy na 2 prapory jugoslávské armády - zahynuly stovky vojáků.

úterý 8.6.1999:
NATO provedlo 222 úderů při 658 vzletech.

středa 9.6.1999:
Americké B-52 bombardovaly početné jednotky jugoslávské armády - bylo zničeno několik tanků, děl a obrněných vozidel. čtvrtek 10.6.1999:
Ve 12:15 se jugoslávští vojáci začali stahovat z Kosova. V 15:24 Javier Solana nařídil generálu Clarkovi, aby ukončil vzdušnou operaci NATO proti Jugoslávii.
Milošević uvedl, že při náletech přišlo o život 462 vojáků a 114 policistů.

Letouny NATO (vč. 6 B-1B) provedly ??? letů (z toho 2% B-1B) a celkem shodily 25 000 bomb (z toho 20% B-1B); údajně zasáhly 120 tanků, 220 obrněných transportérů, 339 dalších vojenských vozidel, 450 děl a minometů; údajně bylo zničeno asi 100 jugoslávských letounů. Bylo zaznamenáno 1 955 zásahů při 3 000 úderných misích. Zasaženo bylo asi 120 000 budov a 55 mostů. NATO odhadovalo, že při náletech zahynulo asi 5 000 příslušníků jugoslávských ozbrojených sil a desítky civilistů. Podle Bělehradu při náletech zahynulo 462 vojáků, 114 příslušníků speciálních policejních jednotek a 2 000 civilistů (později uvedl dokonce 5 000). Ve skutečnosti zahynulo asi 500 až 1 000 civilistů.
Jugoslávský generál Pavkovič uvedl, že NATO zasáhlo pouze 13 tanků, 6 obrněných transportérů, 27 děl a že Jugoslávská armáda sestřelila 47 (později bylo uvedeno dokonce 114) letadel NATO.

sobota 12.6.1999:
V 1:30 200 ruských vojáků (vel. gen. Viktor Zavarzin) v 50 obrněných vozidlech vjelo do Prištiny, obsadilo tamější letiště Slatina a nechtějí tam spojenecké vojáky pustit. V 5:10 vjeli do Kosova Britové, za nimi ostatní síly NATO.

pondělí 14.6.1999:
V Kosovu se nacházelo 14 300 vojáků KFOR (vel. brit. gen. Michael Jackson).

středa 16.6.1999:
Do Kosova se vrátilo už 13 000 uprchlíků a před UCK uteklo 50 000 Srbů.

neděle 20.6.1999:
Ve 13:00 srbské vojenské a policejní jednotky se zcela stáhly z Kosova. Podle britských odhadů při masakrech zahynulo nejméně 10 000 etnických Albánců. Spojenci dosud objevili asi 90 masových hrobů.

pondělí 21.6.1999:
Do Kosova se vrátilo už 135 000 uprchlíků.

úterý 22.6.1999:
Do Kosova se vrátilo už 180 000 uprchlíků a uteklo 69 300 Srbů.

25.6.1999:
Do Kosova se vrátilo už 300 000 uprchlíků a uteklo 69 700 Srbů.

pondělí 5.7.1999:
126 vojáků české průzkumné roty pod velením pplk. Karla Klínovského překročilo kosovskou hranici.

úterý 6.7.1999:
Do Kosova se vrátilo už 600 000 uprchlíků.

15.7.1999:
Vojáci KFOR objevili 748 těl kosovských Albánců v 31 masových hrobech.

úterý 20.7.1999:
Do Kosova se vrátilo už 700 000 uprchlíků.

středa 21.7.1999:
Náčelník generálního štábu VJ Dragoljub Ojdanić uvedl, že při leteckých úderech NATO zahynulo 524 jugoslávských vojáků a 37 je pohřešováno.

pátek 23.7.1999:
Do Kosova se vrátilo už 720 700 uprchlíků (424 000 z Albánie, 215 800 z Makedonie, 51 500 z Černé Hory, 7 800 z Bosny a Hercegoviny, 21 600 z dalších zemí).

Během působení sil KFOR v oblasti dochází k menším konfliktům, jejichž obětmi jsou Albánci, Srbové i příslušníci KFOR.

8.10.1999:
Vrchním velitelem KFOR se stal německý generál Klaus Reinhardt. 44 000 vojáků z 29 zemí (z toho 5 900 Američanů) velel plánovaného půl roku.

podzim 1999:
NATO upřesnilo své zásahy: 93 tanků, 153 obrněných transportérů a 389 děl a minometů.

18.4.2000:
Velení KFOR převzal španělský generál Juan Ortuňo.

květen 2000:
Podle tajné zprávy letectva USA bylo zničeno pouze 14 tanků, 18 obrněných transportérů a 20 dělostřeleckých zbraní.

srpen 2000:
Podle tajné zprávy britského ministerstva obrany letouny RAF zasáhly konvenčními bombami pouze 2% cílů a pumy s laserovým naváděním měly úspěšnost 66%.

Teď stručně o akci Shining Hope (Světlo naděje), čili humanitární mise pod velením generála Williama S. Hintona Jr. 5.4.1999 do Tirany dorazilo 40 příslušníků 86. skupiny USAF z německého Ramsteinu, jejichž počet zakrátko vzrostl na 400. Na letišti Tirana-Rinas denně přistávalo 200 vojenských C-5, C-17, C-130 USAF; CH-53E Sea Stalion US Navy; UH-60 Black Hawk, CH-47D Chinook USAF; řeckých a nizozemských CH-47D a Lynxů; italských HH-3F Pelican; francouzských a arabských SA-330B Puma, rakouských Bell 212, švýcarských AS-332 Supe Puma a pronajatých Boeingů 747. Za první měsíc se podařilo přepravit 3 150 tun potravin. 16.4. se rozběhla akce pod názvem Allied Harbour (Spojenecký přístav) pod velením britského generála Johna Reitha, jehož součástí se staly Task Force Shining Hope s účastí 25 států (včetně české 6. polní nemocnice). Z letiště Skopje-Petrovac bylo vojenskými i vládními letadly přepraveno přes 50 000 kosovských uprchlíků. Tu-154B-2 (0601) Vzdušných sil AČR dopravil do ČR 824 lidí. Do 1.7. bylo uskutečněno 2 790 humanitárních letů (245 C-5 Galaxy, 1 100 C-17 Globemaster III, 280 C-130 Hercules, 140 C-141 Starlifter, 153 KC-10 Extender, 791 KC-135 Stratotanker, 81 najaté civilní stroje). pondělí 27.8.2001:
Začala operace Essential Harveest (Hlavní sklizeň). 4 300 spojeneckých vojáků (120 Čechů) vybíralo zbraně od UCK.

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...