Vzdušné síly Armády ČR

Po rozpadu ČSFR v roce 1992 získalo české letectvo celkem 451 letadel, z toho 226 bojových: 52 MiG-21MF, 16 MiG-21R, 22 MiG-21UM, 4 MiG-21US, 12 MiG-23MF, 17 MiG-23ML, 26 MiG-23BN, 7 MiG-23U, 9 MiG-29, 1 MiG-29UB, 30 Su-22M4, 5 Su-22UM3K, 24 Su-25K, 1 Su-25UBK; 33 L-29, 17 L-39C, 4 L-39V, 16 L-39ZA, 3 L-39MS; 1 An-12, 4 An-24 (2904 dodaný 3.3.1967 jako první An-24 a v roce 1993 byl vyřazen, 5803 dodaný v únoru 1970, 7109 a 7110 dodané v září 1971), 4 An-26 (2408, 2409 dodané 21. a 22.10.1982, 2507 dodaný v listopadu 1982 a 3209 dodaný v listopadu 1983), 1 An-30, 5 L-410MA, 5 L-410T, 3 L-410UVP/UVP-E, 5 L-410FG, 1 Tu-134A, 1 Tu-154B-2 (ev.č. 0601, ex OK-BYD Leteckého oddílu MV od 13.5.1985, v.č. 84A601, r.v. 1984); 35 Mi-2, 17 Mi-8, 2 Mi-8PPA (r.v. 1983, dodané 1984), 1 Mi-9, 33 Mi-17, 16 Mi-24D (dodané 24.8.1978-09/1982), 1 Mi-24DU, 20 Mi-24V (dodané 1985-1989). V květnu 1993 byla zrušena základna Bechyně, téhož roku i základna v Žatci. K 17.11.1995 AČR vlastnila 187 bojových letadel. V letech 1995-1996 prošly An-26 modernizací avioniky v LOK. 8.10.1996 byl našemu letectvu dodán první PZL W-3A Sokol. Výměnou za 10 MiGů-29 ČR získala 11 W-3A (0709 až 0719). Kdybychom dostali těch Sokolů tak 30, byl by to docela pochopitelný obchod.. Sokoly ev.č. 0709 až 0713 jsou ve verzi se sedačkami pro až 12 cestujících a stroje 0714 až 0719 mají speciální zástavbu lékařského a záchranářského vybavení. V té době letectvo vlastnilo 21 MiG-23, 42 MiG-21, 25 Su-25, 32 Su-22, 35 L-39, 22 L-29, 105 Mi-2/-8/-17, 8 An-24/-26/-30, 18 L-410, 1 Tu-154B-2 (0601) a Tu-134. V červnu 1998 byl dodán An-26 (4201, r.v. 1985) výměnou za dosluhující An-24 (5803), čímž se zvýšil počet An-26 na pět. 28.9.1998 byla na 4.zTL v Čáslavi uvedena do provozu první souprava česko-francouzského záchranného lanového systému ZLS-98B; jednalo se o první instalaci podobného systému ve státě bývalé Varšavské smlouvy. 31.12.1998 byl zrušen Státní letecký útvar MV ČR, čímž 61. dopravní letka 6. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích získala Tu-154M (OK-BYZ u vládní letky MV od 14.12.1996 v rámci deblokace ruského dluhu, v.č. 96A1016, r.v.1996), Canadair CL-601-3A Challenger (r.v. 1991), dva Jak-40 a L-410UVP-E. Civilní poznávací značka OK-BYZ letounu Tu-154M byla změněna na evidenční číslo 1016, Challenger na 5105, OK-BYK Jak-40 (cn 9949260, r.v. 1979) na 0260, OK-BYJ Jak-40 (cn 9821257, r.v.1978) na 1257. 12.3.1999 19.05 SEČ se Česká republika stala členem NATO. Pro společné operace NATO Vzdušné síly AČR vyčlenily 4 MiGy-21MF (ev.č. 4127, 3008, 4017, 5603) ze 4. základny taktického letectva v Čáslavi. Pro tyto úkoly bylo vybráno 10 pilotů a do MiGů, které dostaly označení MiG-21MFN, byly namontovány nové navigační a letové přístroje. První takto lehce modernizovaný stroj (ev. č. 4127) 25.2.1999 zalétl plk. Ing. František Hlavnička. Do podoby RNAV (verze MFN) byly přestavěny takzvané "šedivky", což byly nejmladší MiGy-21 (ev. č. 4127, 5603, 3008, 4017, 4603, 4175, 5581, 4405, 4003, 2500); nejnovější z nich měl životnost do září 2007, nejstarší do června 2005. Pod názvem Ocelot 99 se ve dnech 24.-28.5.1999 konalo mezinárodní cvičení v polském výcvikovém prostoru Ustka na pobřeží Baltského moře za účasti jednotek České republiky (3x Su-22, 4x MiG-21, 4 obsluhy protiletadlových raket), Francie (3x Mirage 2000), Německa (4x Tornado, 4x F-4, baterie protiletadlových raket Hawk) a Polska (6 letek MiG-29 a MiG-21, 1 letka Su-22, 3 brigády protiletadlových raket, vyčleněné síly námořnictva). Již první den při ničení námořních cílů byli "naši" vyhlášeni za nejlepší. V červenci 1999 naše letectvo disponovalo 31 MiG-21MF, 9 MiG-21UM, 16 MiG-23ML a 34 Su-22M4/UM3K. Letadla Vzdušných sil AČR byla rozdělena takto: 4.zTL Čáslav - MiG-21MF, MiG-23ML/U (41.sl MiG-23ML/U); 32.zTL Náměšť nad Oslavou - Su-22M4/UM-3K, Su-25K, MiG-23ML, MiG-21MF/UM, L-39ZA, L-29; 6.zDL Praha-Kbely - An-26; LZO Praha-Kbely - MiG-21MF/UM, L-410FG; 34.zŠL Pardubice - L-39C (341.vl L-39C), An-30; 33.zVrL Přerov - Mi-24D/V, W-3A (331.lbvr Mi-24D/V, 332.ldvr Mi-17, 333.ldvr Mi-17). Ve druhé polovině srpna 1999 Vzdušné síly AČR obdržely první dodávku náhradních dílů v hodnotě 5,4 milionů dolarů, která byla součástí deblokace ruského dluhu vůči ČR. Od 6. do 10. září 1999 uskutečnil desetičlenný tým pozorovací misi v Rusku, dlouhou 1 400 km; letecký průzkum provedli specialisté české armády v letounu An-30FG (1107) z 34.zŠL Pardubice; šlo o první pozorovací akci české armády v Rusku, která se uskutečnila na základě mezinárodní smlouvy o otevřeném nebi (Open Skies). 2.9.1999 měla na letišti v Hradci Králové skupina pozvaných odborníků příležitost podrobně se obeznámit s dvěma JAS-39 Gripen (63/G, 66/G) perutě F7, které přiletěly na CIAF'99. Na CIAF'99 (2. a 3. září) byly předvedeny kandidáti na nadzvukový stíhací letoun pro AČR (F-16, F/A-18, JAS-39, Mirage 2000). Ministr obrany Vladimír Vetchý uvedl, že za rok bude již nový typ vybrán (no, víme, jak to dopadlo). 30.9. dostal ministr obrany Vetchý nabídky výrobců stíhaček z USA (Lockheed Martin, Boeing), Velké Británie a Švédska (BAe/Saab), Francie (Dassault) a Německa (Eurofighter). Lockheed nabídl 36 F-16 za 48,4 mld. Kč, Boeing 36 F/A-18 za 68,8 mld. Kč. Vláda plánovala nakoupit 24 až 36 nadzvukových stíhacích letounů. Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů řekl, že tento druh zbraní nepotřebujeme a v příštích 15 až 20 letech potřebovat nebudeme. Nevím, co tím myslel. Od 27.8. do 4.10.1999 prošla čáslavská základna rozsáhlou rekonstrukcí; záchytná zařízení (roll-stopy) TFF-82 byla nahrazena typem ZSS-98B. Od 11.10. se na letišti v Čáslavi konalo česko-francouzské cvičení Friendly Fly '99; cvičení se účastnily dvě francouzské Mirage 2000C a jedna Mirage 2000B ze stavu EC 2/12 "Picardie" z BA 103 Cambrai-Épinoy; jedna ze dvou Mirage 2000C v noci z 12. na 13.10. havarovala; cvičení bylo přerušeno a později zrušeno. Koncem října 1999 letectvo dostalo druhou zásilku náhradních dílů z Ruska v hodnotě 5,4 milionů dolarů a v listopadu další v ceně 1,2 milionů USD. V roce 1999 byly vyřazeny všechny MiGy-23. Od 1.1.2000 jsou součástí sil okamžité reakce NATO čtyři Mi-17. 18 pilotů MiGů-21MFN začleněných do hotovostního systému NATO v roce 1999 nalétalo po 160 hodinách a 7 kapitánů Mi-17 přesáhlo 110 nalétaných hodin. 10.4.2000 byly letectvu dodány první dvě L159. 10.5.2000 česká vláda rozhodla, že nakoupí moderní nadzvukové stíhačky. Do 30.11.2000 měla vláda vypsat výběrové řízení na nákup nadzvukových stíhacích letounů pro AČR. Připomínám, že ministr Vetchý v září 1999 řekl, že do roka bude o nákupu rozhodnuto. 29.7.2000 byl z výrobního závodu přelétnut nový Tu-154M (ev.č. 1003), který Česká republika získala v rámci splácení ruského dluhu, takže Vzdušné síly AČR pak měly tři Tu-154: verze B-2 (0601) a M (1016 a 1003), jejichž domovským letištěm byla Ruzyně, kde měla 6.zDL svou odloučenou jednotku. V únoru 2001 Vzdušné síly tvořilo 37 MiG-21, 32 Su-22, 24 Su-25, 20 L-29/-39, 6 L-159, 8 An-24/-26/-30, 14 L-410, 34 bojových vrtulníků, 8 bezpilotních průzkumných Sojka III. 23.5.2001 Boeing a Lockheed Martin odstoupily z výběrového řízení pro nákup stíhaček pro AČR, o den později tak učinily i EADS a Dassault Aviation. V první polovině roku 2001 prošel Mi-9 (0001) generální opravou v LOM Praha, přičemž byla demontována část původního vybavení. 1.9.2001 se genpor. František Padělek (49 let) stal velitelem Vzdušných sil AČR. 29.11.2001 velitel Vzdušných sil gen. Padělek zakázal lety MiGů-21 a L-39 z důvodu údajně špatně fungujících výškoměrů; 14.12. byly lety obnoveny. 10.12.2001 česká vláda rozhodla, že nakoupí 24 stíhaček Gripen; 14.2.2002 návrh prošel Poslaneckou sněmovnou. 19.12.2001 byly L 159 plně zařazeny do výzbroje. V prosinci 2001 bylo vyřazeno všech 21 Su-25K, především kvůli vysokým provozním nákladům. V únoru 2002 AČR vlastnila 128 bojových letadel a 34 bojových vrtulníků. K 31.3.2002 bylo vyřazeno posledních 10 Su-22. 9.4.2002 v Čáslavi přistály 4 JAS-39 Gripen a byly předvedeny Čechům. 9.5.2002 vláda schválila návrh na financování nákupu 24 Gripenů včetně výzbroje za 60 mld. Kč. 26.5.2002 však návrh zamítl Senát. V rámci deblokace ruského dluhu byla 16.4.2002 sepsána česko-ruská dohoda o dodání tří An-70 a sedmi Mi-24V, resp. později 16 Mi-171Š a 17 Mi-24V. V červenci 2002 tygří letka bojových vrtulníků z Přerova získala Silver Tiger Trophy na společném cvičení NATO v Beja v Portugalsku; 231.vrlt s Mi-24V byla vyhodnocena jako nejlepší z 18ti tygřích letek NATO; velitelem skupiny byl Vladimír Vladík. Počátkem listopadu 2002 byly dva Mi-17 (0806 a 0813) prodány na Island. 18.11.2002 vláda ČR rozhodla, že smlouvu s vítězem tendru BAe Systems/Saab na dodávku 24 Gripenů nepodepíše. 27.1.2003 byly České republice dodány první tři Mi-35 (7353, 7354, 7355) v rámci splácení dluhu od ruské strany, ovšem kvůli zjištění, že se jednalo o použité stroje vyžadující opravu, byly výrobci Rostvertol vráceny zpět a nahrazeny jinými. 19.2.2003 byl z Ruzyně do Kbel přelétnut Tu-154B-2 (0601), odstaven a určen k prodeji. 25.6.2003 Česká republika převzala další tři nové vrtulníky Mi-35 v rámci splácení ruského dluhu. Vláda ČR rozhodla, že si na 10 let (na období 2005-2015) pronajme 14 nových strojů JAS-39 Gripen (12 JAS-39C a 2 JAS-39D) za celkem 19,65 miliardy korun. 14.10.2003 se velitelem Vzdušných sil AČR stal brig. gen. Ladislav Minařík. V prosinci 2003 byl definitivně ukončen provoz vrtulníků Mi-24D. Počátkem roku 2004 bylo rozhodnuto, že ČR nezíská letouny An-70 kvůli problémům s vývojem tohoto typu a následná nabídka Il-76MF byla rovněž zamítnuta. V březnu 2004 byl An-26 (4201) v rámci GO přestavěn na dopravní verzi An-26B-100 s kapacitou 32 cestujících. 18.10.2004 ve švédském Linköpingu vzlétl ke zkušebnímu letu první Gripen určený pro české letectvo. V lednu 2005 byl druhý An-26 (3209) v rámci GO přestavěn na dopravní An-26B-100. 18.4.2005 na základně Čáslav přistálo prvních šest strojů Saab JAS-39C Gripen českého letectva. V dubnu 2005 vláda rozhodla, že pro vládní letku budou pořízeny dva nové dopravní letouny (B 737 BBJ nebo A319 CJ), dva střední letouny (Embraer nebo Bombardier) a dva vrtulníky (Sikorsky nebo Eurocopter); nová letadla mají nahradit dosavadní Tu-154M, Jak-40, An-24/26 a Mi-8S; stávající CL-601 Challenger bude používán i nadále; životnost provozovaných pěti An-26 skončí v letech 2012 až 2014, životnost Jak-40 AČR končí v roce 2011 a 2012 (resp. končí lhůta pro GO, které byly naposledy provedené v letech 2006 a 2007). Provozovaných osm L-410 bylo vyrobeno v letech 1983 (L-410UVP-T) až 1995 (L-410UVP-E) a jsou v těchto verzích: 4 L-410UVP-E (2312, 2601, 2602, 2710), 2 L-410UVP-T (1132, 1134) a 2 L-410FG (1525, 1526). Tři provozované Mi-8S (0834, 0835, 0836) byly vyrobeny v roce 1988 a mají za sebou druhou generální opravu v roce 2004 resp. 2005 a v roce 2011/2012 budou vyřazeny z přepravy ústavních činitelů. Provozovaný Mi-9 (0001, později Mi-8P) byl vyroben v roce 1983 a rovněž absolvoval dvě GO. Dva provozované Mi-17 (0832, 0834) byly vyrobeny v roce 1988; první z nich má jako jediný ještě přístroje v metrických jednotkách a druhý má jako jediný původní malé vnější nádrže. 13.5.2005 byly dodány tři nové Mi-35 v rámci splácení dluhu Ruské federace; poprvé tak v Pardubicích přistál An-124 Ruslan, jenž vrtulníky přivezl. 9.6.2005 přiletěl z Novosibirska do Pardubic opět An-124, tentokrát s dodávkou tří nových Mi-171Š. Koncem dubna 2005 byl odstavený Tu-154B-2 (0601) prodán novému ruskému majiteli (jako RA-85601) a 14.6. odletěl ze Kbel do města Mineralnyje Vody, kde byla provedena revize. Později má být do Ruska předán i An-30 (1107). 1.7.2005 byl definitivně ukončen provoz typu MiG-21 u českého letectva, kde sloužil 43 let. 7.7. přistál v Pardubicích opět An-124 s dodávkou dalších tří nových Mi-171Š. 12.7. uskutečnilo pět MiGů-21 doprovázených jedním JAS-39 Gripen rozlučkový přelet z Čáslavi přes Plzeň-Líně, Pardubice a Náměšť nad Oslavou do Přerova. 19.9.2005 byly dva MiG-21MF (5508 a 5512) a jeden MiG-21UM (9341) přepraveny pronajatým An-124 do Mali, kam byly přes francouzského zprostředkovatele odprodány. 26.10.2005 uskutečnil poslední let An-24V (7109), čímž byl ukončen provoz typu An-24. Koncem roku 2005 byl Mi-9 (0001) definitivně přestavěn na pasažérskou verzi a označen Mi-8P. 3.12.2005 byly dodány poslední tři z celkem šestnácti objednaných vrtulníků Mi-171Š; osm vrtulníků je vybaveno sklopnou rampou (ev.č. 9767, 9744, 9781, 9799, 9806, 9813, 9825, 9837) a osm klasickými vraty (9844, 9868, 9873, 9887, 9892, 9904, 9915, 9926). V lednu 2006 byly dodány poslední vrtulníky Mi-35 (Mi-24V); celkem tak ČR získala sedmnáct Mi-35. 26.6.2006 armáda podepsala kontrakt na přestavbu čtyř L 159 do dvoumístné podoby L 159T1, jenž byl zalétán 8.3.2007. 23.11.2007 byly českému letectvu předány čtyři L 159T1 (6067, 6069, 6071 a 6072). V roce 2007 byly dodány dva Airbusy A319-115CJ, které postupně nahradily Tu-154; první (2801) byl dodán 30.1.2007 a je v konfiguraci pro 44 cestujících, druhý (3085) s kapacitou až 96 cestujících byl dodán 27.9.2007; každý Airbus ročně nalétá cca 600 - 800 h. Během roku 2007 proběhla modernizace avioniky u letounů An-26. 5.11.2007 uskutečnil poslední let Tu-154M (1003) a 6.11. přeletem z Ruzyně do Kbel naposledy letěl i Tu-154M (1016), čímž vykonal poslední let Tu-154 českého letectva a zároveň poslední let letounu Tupolev českého provozovatele; oba stroje byly odstaveny a připraveny k prodeji. V listopadu 2007 letouny L159 překonaly 10 000 letových hodin u Armády ČR. V letech 2007-2008 šest vyřazených Mi-17 (0809, 0816, 0819, 0822, 0829, 0830) a šest Mi-24V (0703, 0812, 0816, 0834, 0836, 0838) prošlo v LOM Praha generálními opravami a byly darovány afghánskému letectvu; 4.9.2007 byly zalétán první Mi-17 po GO a v únoru 2009 byly předány poslední tři Mi-24V. V březnu 2008 byly dokončeny GO letounů An-26 ev.č. 2408 a 2507, přičemž zároveň došlo k prodloužení jejich životnosti o pět let a zvýšení maximální vzletové hmotnosti na 25 tun (stejné jako u ostatních An-26 AČR). Během roku 2008 bylo pět Mi-171Š se sklopnou rampou v LOM Praha modernizováno pro nasazení v zahraničních misích v rámci NATO, přičemž první modernizovaný stroj (9806) byl zalétán 20.12.2008. 1.3.2009 se velitelem Vzdušných sil stal plk. (později brig. gen.) Ing. Jiří Verner. 25.2.2009 byl vyřazen z provozu An-26B-100 (4201) s celkovým náletem 13 271 h. Od 1.5. do 31.8.2009 zajišťovaly 4 české Gripeny vzdušný prostor pobaltských zemí Litva, Lotyšsko a Estonsko (mise Baltic Air Policing 2009) na základě neexistence letectva těchto zemí při jejich přijetí do NATO; od dubna 2004 do září 2009 se v této činnosti vystřídalo celkem 21 jednotek ze 14 států NATO. 7.5.2009 Ministerstvo obrany bez předešlého výběrového řízení podepsalo s Omnipolem smlouvu o pořízení čtyř nových CASA C-295M, přičemž jeden z nich byl vyměněn za pět "nepotřebných" českých L159 (3 uskladněné L159A a 2 provozované L159T1 (6071, 6072)); cena kontraktu byla 132 mil. Eur (3,577 mld. Kč) včetně logistické podpory a výcviku personálu; cena za jedno letadlo tak vychází přibližně dvounásobná oproti jiným uživatelům, navíc byla podepsána smlouva o tříleté údržbě za cca miliardu korun, dalšími náklady byla úprava pěti L159 (200 mil. Kč) a rekonstrukce hangárů ve Kbelích (desítky milionů Kč). 11.5.2009 pak byla podepsána smlouva na přestavbu dvou uložených L 159 (6047 a 6046) do podoby L 159T1, jež byly dodány 12.8. respektive 22.12.2010. 12.11.2009 byl vyřazen An-26B (2409), 17.12.2009 potom An-26B-100 (3209); v provozu zůstaly pouze dva An-26 (2408, 2507) s životností do února 2013. První posádka C-295M absolvovala typový výcvik v Seville od 27.10. do 23.12.2009, přičemž praktická část probíhala již na "českém" letounu ev.č. 0452 (v.č. 062). 11.1.2010 byl do Kbel dodán první C-295. Na Tiger Meet 2010 v nizozemském Volkelu zvítězila česká 211.tl z Čáslavi na JAS-39C/D Gripen. V září 2010 byla dokončena třetí GO vrtulníku Mi-8P (0001), přičemž byl vrtulník přiblížen podobě strojů Mi-8S. 21.12.2010 byly dodány druhé dva C-295M (0454 a 0455) a 22.12. byly všechny čtyři letouny oficiálně uvedeny do provozu. Interiér českých C-295M je možné upravit se sedadly pro 46 cestujících, lavice pro 69 vojáků, nebo MEDEVAC s 24 nosítky. Ke konci roku 2010 byly čtyři W-3A Sokol "dolétané" do 3000 h prohlídek a v provozu zůstalo pouze zbývajících šest vrtulníků. 21.4.2011 provedl poslední let An-26B ev.č. 2408 a 28.4.2011 byl definitivně ukončen provoz letounů An-26 posledním letem ev.č. 2507. 17.5.2011 se ČR stala 18. členem programu NAEW&C. 18.5. vláda schválila dokument Bílá kniha o obraně mj. s těmito návrhy do budoucna: s nadzvukovým letectvem se počítá i po roce 2015, kdy skončí pronájem Gripenů; dvoumístné L 159 mají větší "důležitost" než jednomístné; provoz bitevních vrtulníků bude ukončen, přičemž 17 novějších Mi-24V/Mi-35 se doporučuje co nejdříve prodat; Mi-171Š budou nadále v provozu a všech 16 strojů by mělo projít modernizací na Mi-171ŠM; bude zrušena jedna základna (pravděpodobně Přerov); dopravní letectvo je "nezrušitelné", ale s obnovou parku se zatím nepočítá; z cvičných proudových strojů se podaří v provozu udržet pravděpodobně jen 4 L-39ZA z let 1986 a 1990. 26.9.2011 se uskutečnilo cvičení Bohemian Rhapsody s B-52H USAF a 2 JAS-39C a 2 L 159 CZAF. Ke konci roku 2011 byl letadlový park Vzdušných sil tvořen těmito stroji: 12 JAS-39C + 2 JAS-39D Gripen, 20 L159A + 4 L159T1 (v provozu pouze 18), 9 L-39ZA Albatros, 24 Mi-24V/35 (v provozu 12), 16 Mi-171Š + 10 Mi-17, 3 Mi-8S + 1 Mi-8P, 10 W-3A Sokol, 4 C-295M, 4 L-410UVP-E + 2 L-410UVP-T + 2 L-410FG, 2 A319CJ, 2 Jak-40 a 1 CL-601 Challenger. 30.9.2013 byl ukončen provoz letecké základny Přerov a k 31.12.2013 byla základna opuštěna; vrtulníkové letectvo bylo přemístěno do Náměšti a část do Kbel. V roce 2015 bylo modernizováno 8 Mi-171Š.

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...