ČSA

Pod názvem Československé státní aerolinie a zkratkou ČSA byly čs. vládou a jejím Ministerstvem veřejných prací založeny již 6.10.1923 a prvním ředitelem byl jmenován major Hupner. 23.10. proběhlo slavnostní zahájení pravidelného provozu, ovšem pro špatné počasí byl vykonán pouze symbolický oblet kbelského letiště pilotem mjr. Skálou. První pravidelný let se uskutečnil o den později; rtm. Karel Brabenec ve 12.30 vzlétl ve dvouplošníku Aero A-14 Brandenburg (L-BARC) na 329 km dlouhou trasu Praha-Kbely - Bratislava; cestujícím 200minutového letu byl redaktor Lidových novin Václav König a přepravovaný náklad představovalo 760 g pošty. V roce 1924 bylo otevřeno spojení Prahy s Košicemi, roku 1926 byla zavedena linka Praha-Brno. V roce 1929 byly ČSA začleněny do IATA (tehdy International Air Traffic Association), což svědčí o jejich pokrokovosti. V červnu 1930 uskutečnily první zahraniční let (z Bratislavy do jugoslávského Záhřebu - 320 km letounem Ford 5AT) a v téže době se na všech českých letadlech objevila poznávací značka OK-xxx. Počátkem dubna 1937 se ČSA přemístily na nové letiště Praha-Ruzyně a na palubách letadel ČSA se objevily první letušky. 31.12.1938 v důsledku politického vývoje (okupace Československa) zastavily veškerý provoz; v té době letadlový park ČSA tvořilo 5 Savoia Marchetti S-73, 4 Airspeed AS-6 Envoy, 2 Fokker/Avia F.IX, 4 Fokker/Avia F.VIIb-3m a 1 Saro SR-6 Cloud. Všechna česká dopravní letadla v roce 1939 padla do rukou nacistů. 7.12.1944 se ČSR stala zakládajícím členem ICAO. 14.9.1945 vláda ČSR rozhodla, že leteckou dopravu bude provozovat jediná společnost - ČSA. Se stejnou zkratkou, ale s novým názvem - Československé aerolinie - zahájily v roce 1946 pravidelný provoz, přičemž do letadlového parku byl zařazen typ DC-3 v počtu 25 kusů. Roku 1947 byly otevřeny první mezikontinentální linky (do Káhiry a Ankary). V roce 1948 bylo dodáno 10 Il-12 a v roce 1949 bylo nasazeno 7 Li-2. V těchto letech sice ČSA projevily zájem o letouny DC-4, ovšem z nákupu sešlo a od té doby byly nakupovány stroje výhradně sovětské výroby. Od roku 1951 ČSA provozovaly i aerotaxi letouny Ae-45, od ledna 1961 nahrazované letouny L-200A Morava. V roce 1957 začaly u ČSA létat Av-14 a Tu-104A (čímž ČSA jako jedny z prvních aerolinií vstoupily do proudové éry); prvním Tu-104A ČSA se stal OK-LDA "Praha" (v.č. 76600503) dodaný 2.11.1957, který byl 9.12. poprvé nasazen na pravidelnou linku (Praha - Moskva); celkem ČSA koupily 6 těchto strojů (OK-LDA, OK-LDB, OK-LDC, OK-NDD, OK-MDE a OK-NDF). Od roku 1958 Tu-104 létaly do Káhiry, později až do Bombaye. Počátkem roku 1960 byly nasazeny Il-18 a 14.8.1960 byla linka Tu-104 protažena až do Jakarty, přičemž letadlo ČSA tak poprvé překročilo rovník. 13.2.1962 byla zavedena první transatlantická linka (Praha - Havana). Výhradně sovětskou flotilu "narušily" dva letouny Bristol 318 Britannia zapůjčené od společností Eagle Airlines a Cubana; stroj OK-MBA létal u ČSA od listopadu 1961 do května 1964 (3.2.1962-28.2.1963?) a OK-MBB od června 1964 do května 1969. Koncem roku 1964 do flotily ČSA přibyly tři Tu-124. V roce 1967 byly podle statistiky IATA jednou ze 34 leteckých společností na světě, které přepravily více než milion cestujících; zaujímaly 29. příčku světového žebříčku a 10. místo mezi evropskými společnostmi; ve vytěžování letadel jim patřilo 10. místo na světě (činilo 63,3%), v Evropě byly na prvním místě. 2.5.1968 bylo ČSA od Aeroflotu pronajato první letadlo Il-62 (CCCP-86666, v.č. 60201) určené pro dálkové tratě, přičemž u ČSA létal až do 20.8.1968, kdy byl z politických důvodů provoz pozastaven. 6.9.1968 ČSA obnovily vnitrostátní provoz. V červenci 1969 byl obnoven provoz pronajatého Il-62 (CCCP-86672) a 29.10.1969 byl dodán první vlastní Il-62 (OK-YBA); první stroje byly upravené pro 148 cestujících a nasazované na tratě na dálný východ, Kubu a do západní Afriky, od roku 1970 létaly do USA a Kanady. 8.6.1970 byl unesen letoun Av-14 na lince Praha-Karlovy Vary do Norimberka. Koncem roku 1971 byl do letadlového parku zařazen Tu-134A. 14.9.1973 byl vyřazen poslední Tu-104A (OK-LDA); celkem OK-LDA za 16 let nalétal 20 128.53 hodin při 11 140 letech. Do roku 1973 nalétala letadla ČSA 400 milionů kilometrů. V roce 1974 ČSA začaly používat stroje Jak-40 jako náhradu za Il-14; do roku 1976 jich bylo zavedeno 17. V roce 1976 začaly u ČSA létat L-410A Turbolet, které 1.1. oficiálně převzaly od Slov Airu. 31.5.1979 byl dodán první Il-62M (OK-JBI, v.č. 2937748). Počátkem 80. let ČSA vyřadily 10 L-410. V roce 1983 zavedly na palubách svých letadel Business Class; první cestující této třídy letěli 1.11. v Il-62 z Prahy do Moskvy. Od roku 1985 si ČSA pronajímaly Tu-154B-2 a roku 1987 si objednaly vylepšenou verzi M. 15.8.1986 byl dodán poslední Il-62M (OK-KBN, v.č. 4037425); šlo o stroj od "vládní letky" pův. OK-BYW. V průběhu tohoto roku začalo postupné nahrazování nápisů OK JET na SOP letounů za OK ČSA. 18.2.1988 ČSA převzaly svůj první Tu-154M (OK-SCA). 31.12.1989 byl uskutečněn poslední let Il-18 u ČSA (OK-VAF na lince Praha-Bratislava-Leningrad a zpět). Nejdůležitější změnou po roce 1989 byla obnova letadlového parku západními stroji. Prvním se stal typ A310-300 v roce 1991, v roce 1992 potom ATR-72-200 a Boeing 737-500. Již 11.5.1989 vláda ČSSR vyslovila souhlas, aby ČSA formou leasingu získaly dva Airbusy A310-304 a 2.8.1989 zástupci ČSA a Omnipolu v Toulouse podepsali kontrakt. 11.9.1989 byl výrobcem v Praze předveden A310-304 (F-WWCL). V roce 1991 se změnilo zbarvení letadel ČSA: letadla byla celá bílá, na trupu se objevil velký červený nápis ČSA a dva úzké pružky, pod kterými byl malý nápis Československé aerolinie a na SOP nápis OK. 16.4.1992 byl dodán první ATR-72-202 (OK-XFA); zcela nový letoun poprvé vzlétl 5.2. téhož roku jako F-WWLO; k prvnímu letu u ČSA byl nasazen hned 17.4. na lince Praha-Ženeva. Ve druhé polovině roku 1992 se ČSA změnily na akciovou společnost s kapitálovou účastí Air France. V roce 1992 (25.8., 27.8. a 5.9.) byly odprodány tři Tu-154M (OK-SCA, OK-TCC a OK-TCB) společnosti CUA-China United Airlines. V prosinci 1993 se prezidentem ČSA stal Antonín Jakubše, který v následujících pěti letech dokázal aerolinie vymanit ze ztrát. V roce 1994 bylo ukončena spolupráce s Air France a její podíl odprodán Konsolidační bance. 29.10.1994 ČSA s konečnou platností ukončily provoz typu Il-62; do té doby postupně provozovaly celkem 9 Il-62 a 6 Il-62M. V té době se opět změnilo zbarvení letadel ČSA v modernějším pojetí: velký nápis ČSA byl v "modernějším" stylu, spodní proužek po celé délce trupu dostal modrou barvu, byl zesílen a do něj vložen malý bílý nápis Czechoslovak Airlines, na SOP se objevilo logo společnosti v podobě dvou červených a jednoho modrého trojúhelníku. V březnu 1995 se Československé aerolinie přejmenovaly na České aerolinie (Czech Airlines), přičemž ochranná známka ČSA (CSA) a označení OK byly zachovány; na zbarvení se změnil pouze nápis Czechoslovak Airlines na Czech Airlines. Téhož roku byl u ČSA zaveden typ B 737-400. 28.11.1995 se Airbus A310-304 (OK-WAA) ČSA při přiblížení k Bahrajnu dostal do tak silné turbulence, že bylo zraněno 29 cestujících a 5 letušek. V březnu 1996 byl u společnosti zaveden další nový typ: ATR-42-400. 31.3.1996 vstoupila v platnost dohoda o strategické spolupráci mezi ČSA a Continental Airlines. K 9.12.1997 byl ukončen provoz posledních tří Tu-134A. 30.6.1998 technický úsek ČSA obdržel od ÚCL osvědčení JAR 145 na opravu letadel Boeing 737. Od 25. října 1998 jsou všechny linky ČSA provozovány jako nekuřácké, čímž se mimo jiné zařadily ke světovému trendu. 20.1.1999 získaly od firmy CFM International ocenění za spolehlivý provoz motorů CFM řady 56. 25.6.1999 byl generální ředitel ČSA Antonín Jakubše odvolán z funkce předsedy představenstva ČSA po mediálním sporu s ministrem dopravy a spojů Peltrámem. 5.8.1999 Jakubše oznámil svou rezignaci na funkci prezidenta ČSA a k 31. srpnu - po 21 letech - se rozhodl ze společnosti odejít. Jedním z důvodů bylo právě omezení pravomocí při rozhodování ve společnosti. Jak řekl tehdejší děkan Dopravní fakulty ČVUT v Praze Prof. Ing. Petr Moos, CSc., odchod Jakubšeho by mohl ohrozit vzestupný trend a důvěru, kterou si společnost získala. V okamžiku, kdy se ČSA snaží posilovat pozici na světovém trhu, je odchod schopného odborníka citelnou ztrátou. 20.8.1999 byl na zasedání představenstva zvolen prezidentem ČSA dosavadní viceprezident ČSA pro techniku Ing. Miroslav Kůla (56 let). Odstupujícího Jakubšeho nahradil 1. září. Nový prezident již v představenstvu opět zasedá. 22.9.1999 Tu-154M OK-VCG přelétl na moskevské letiště Vnukovo, kde se podrobil revizi a v březnu 2000 jej převzala íránská společnost Caspian Airlines. V listopadu 1999 technický úsek ČSA získal od německého leteckého spolkového úřadu LBA oprávnění k údržbě letadel podle evropských předpisů JAR 145. Válka v Kosovu se negativně odrazila na hospodaření ČSA, ale přesto aerolinky vykázaly za rok 1999 zisk 37 milionů Kč. 9.12.1999 byl ukončen provoz letounu Tu-154M OK-UCF, jenž byl odprodán BAL-Baškirskije Avialinii z Ufy. 10.1.2000 byl ukončen provoz posledních dvou Tu-154M (OK-TCD a OK-UCE), které byly spolu s OK-UCF poslední 2 roky používány výhradně na charterové lety. Poslední let Tu-154M (OK-UCE) vykonal do Istanbulu a zpět (OK6254/5); z Ruzyně tak naposledy odstartoval v 15.16 s posádkou: kapitáni Vladimír Toužimský a Miroslav Merc, navigátor Bořek Kolář a palubní inženýři Vladimír Hrubý a Lubomír Martínek; o 148 resp. 68 cestujících se staralo pět palubních průvodčích; k poslednímu přistání na dráze 24 došlo ve 20.52. Obě letadla byla též prodána Baškirským aeroliniím. 7 Tu-154M u ČSA během 70 340 letových hodin nalétalo přes 51 milionů kilometrů. V lednu a únoru roku 2000 pracovníci technické údržby ČSA provedli v hangáru F zatím nejrozsáhlejší revizi Boeingu 737-4YO OK-WGG a poté OK-WGF; jednalo se o revizi D (D check), která se provádí po 116 měsících (10 letech) provozu, IL check - po 60 měsících (5 let) a C check - každých 18 měsíců (4 000 h). Pro úplnost doplním, že A checky se provádějí pravidelně po 360 letových hodinách a WY - Weekly (každých 7 dní). 15.2.2000 letuška ČSA Hana Gáborová vyhrála mezinárodní soutěž palubních průvodčích. 25.2. večer osádka J. Mráz a S. Fiala přelétla Boeing 737-4YO OK-WGG jako speciál OK9162 do nizozemského Eidhovenu, kde letoun obdržel nový nátěr. Zkontrolované, omlazené a nově natřené Boeingy byly nasazeny na charterové linky místo Tupolevů. Jejich kapacita byla zvýšena na 162 cestujících. V neděli 27.2.2000 byl ČSA dodán Boeing 737-45S OK-FGS výrobního čísla 28478/3132, poslední vyrobený B 737 řady "Classic" (verze -300 až -500). 7.3.2000 Mohamed El Borai, viceprezident Airbus Industrie pro podporu služeb zákazníkům, prezidentovi ČSA Kůlovi předal uznání Excellence Award za provoz A310. ČSA tak byly oceněny jako nejlepší provozovatel ETOPS A310 na pravidelných linkách za poslední tři roky. 26.7.2000 vláda schválila vstup ČSA do aliance Sky Team. 18.10.2000 ČSA převzaly oficiální pozvání do aliance. Počátkem roku 2001 byly u Air France provedeny D-Checky na obou Airbusech ČSA. 25.3.2001 se ČSA oficiálně staly členem aliance Sky Team, čímž se počet destinací zvýšil z 61 obstarávanými ČSA na 472 aliančních. 27.3.2001 jako let OK9150 z floridského Lakelandu do Prahy přiletěl pronajatý B 737-49R OK-CGI, 2.4. byl uveden do provozu a 18.4. byl pokřtěn. Letoun byl zalétán 7.1.1997 jako N1786B a 9.6. dodán americkému ProAir. 8.4. byl dodán B 737-43Q OK-BGQ jako let OK737 Harrisburg - Goose Bay - Praha a 16.4. byl nasazen na první linku. Tento letoun spolu s WGF a WGG je určen výhradně na chartery. Byl zalétán 6.12.1996 a 20.12. dodán Boullion Aviation Services, pronajal jej China Airlines a pak ho provozoval ProAir. 8.5.2001 z ruzyňského hangáru F vyjel vůbec první Boeing 737 NG s winglety instalovanými mimo USA; stal se jím B 737-800 společnosti Hapag-Lloyd (D-AHFS) a montáž provedl Technický úsek ČSA. V roce 2001 průměrný plat pilotů činil 74 492 Kč, přičemž plat kapitána A310 byl 109 486 Kč; základní mzda činila 51,9% platu. Ve stejné době mechanik motorů dostával průměrně 20 583 Kč měsíčně. V roce 2002 byl dodán pronajatý B 737-46M OK-CGT, který poprvé vzlétl 31.12.1996 a 17.1.1997 byl dodán belgickému Virgin Express. V roce 2002 ČSA nabízely lety do 64 destinací v 39 zemích světa. V roce 2003 měly být dodány čtyři Fairchild-Dornier 728JET pronajaté od GECASu, v roce 2004 ČSA měly dostat tři (z toho jeden pronajatý od GECASu) a v letech 2005 a 2006 po jednom letounu, přičemž tyto poslední čtyři měly ČSA přímo koupit. Kvůli problémům s vývojem letounu z toho však sešlo. V roce 2003 byl dodán pronajatý B 737-4Q8 OK-YGU (cn 26289/2486), který byl zalétán 3.6.1993, 14.6.1993 ho převzala ILFC a pronajala British Airways (G-BUHK); do 26.1.2003 nalétal 22 905 h při 15 924 přistáních. 28.5.2003 byl pronajat B 737-5H6 OK-XGV (cn 26445/2327), jenž byl zalétán 29.6.1992 a 13.7.1992 dodán Malaysian Airline System (9M-MFA), v prosinci 1997 ho koupil GECAS a od 18.12.1998 byl pronajat Air France (F-GJNQ), od které byl v Perpignanu převzat. Posledním B 737 pronajatým v roce 2003 byl B 737-5H6 OK-XGW (cn 26446/2358), jenž byl zalétán 27.8.1992 a 14.9.1992 dodán Malaysian Airline System (9M-MFB), v prosinci 1997 ho koupil GECAS a od 19.11.1998 byl pronajat Air France (F-GJNR). 7.6.2003 byl dodán Airbus A310-325(ET) OK-YAC, který do té doby létal u Air Fance (F-OHPX); letoun do Prahy přilétl z Marseille krátce před 21. hodinou. 2.9.2003 byl vládou odvolán prezident Kůla a novým prezidentem ČSA byl bez výběrového řízení zvolen bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík; ve vedení se tak objevilo plno manažerů, kteří toho o létání moc nevěděli, a začaly velkorysé plány o zvětšování ČSA; navyšování nákladů nákupem nových letadel a investicemi do zázemí společnosti (včetně navyšování platů pilotů) však nebylo kompenzováno navyšováním příjmů a ČSA se tak ocitly na nejlepší cestě ke ztrátě. 14.11.2003 ČSA jednalo s Boeingem a Airbusem o modernizaci své letadlové flotily letouny 737 NG nebo A320. 18.12.2003 ČSA objednaly 7 nových ATR-42-500, přičemž OK-JFJ mělo být dodáno v březnu, OK-JFK v dubnu a OK-JFL v červenci 2004; v březnu 2005 mělo být dodáno OK-KFM, v dubnu OK-KFN, v říjnu OK-KFO a v listopadu OK-KFP. V dubnu 2005 mělo ČSA opustit ATR-42-320 OK-BFG a v červnu OK-BFH, v říjnu a listopadu 2005 měly být vyřazeny ATR-42-400 OK-AFE a OK-AFF. ČSA počítaly, že na konci roku 2005 budou mít ve své flotile 12 ATR a tento počet budou udržovat až do roku 2014. 19.5. byly dodány 2 nové ATR-42-512 OK-JFJ (cn 623) a OK-JFK (cn 624). 22.5.2004 byl dodán B 737-4Q8 OK-YGA (f.f. 19.5.1993, bývalý HA-LEZ od Malévu), 25.5. přilétl B 737-5L9 OK-DGB (f.f. 26.2.1998, bývalý OY-APN od Maersk Air) a 15.6. byl dodán B 737-5L9 OK-DGC (též od Maersk Air OY-APR, f.f. 25.9.1998). 10.5. byl pronajat B 737-436 OK-WGX (dříve jako G-DOCI u British), který byl ovšem dodán až 13.6.2004, a 737-436 OK-WGY (G-DOCD od British), jenž do PRG přilétl 1.7.2004. 30.7.2004 byl dodán další ATR-42-512 (OK-JFL). 14.10.2004 ČSA rozhodlo, že novým typem pro střední tratě, který postupně nahradí stávající Boeingy 737-400/500 bude Airbus A319/320; v letech 2006-2008 bude dodáno 12 nových strojů (2006: 3, 2007: 5 a 2008: 4; z toho 6 A320 pro 162 a 6 A319 pro 135 cestujících), které si ČSA pronajmou od některé leasingové společnosti; do té doby si ČSA pronajmou starší A320/321 od leteckých společností. 26.10.2004 ve 23.30 přistál v Praze A310-325(ET) OK-YAD po dodávacím letu z Bordeaux; letoun byl vyroben v roce 1993 a létal u Delta AirLines, Air Jamaica, Air Maldives a Khalifa Airways. 22.12.2004 byl dodán B 737-4K5 (dle původního prohlášení poslední Boeing 737 pro ČSA) a to ještě s původní španělskou registrací EC-HXT a celý bílý; letoun od svého vyrobení v roce 1990 létal u Air Berlin a od roku 2001 u Air Europa. Je trochu paradox, že poslední Boeing 737 pro ČSA je zároveň nejstarším letadlem flotily. 17.3.2005 ve 23.16 na rwy 31 přistál první pronajatý A320-214 pro ČSA (OK-GEA), jenž byl dodán po několikatýdenních odkladech; letoun byl vyroben v roce 2001 a provozován společností Air Luxor jako CS-TQA. 8.4.2005 ráno byl dodán skutečně poslední Boeing 737 pro ČSA: 737-59D OK-WGD od Luxair (LX-LGN). 11.4.2005 odlétlo ATR-42-320 OK-BFH do Southendu, kde se podrobilo bílému nátěru a následně bylo vráceno pronajímateli. 29.4.2005 večer byl dodán A320 OK-GEB (bývalý CS-TQB). 3.5.2005 večer byly dodány další ATR-42-512: OK-KFM a OK-KFN. 21.5.2005 byl dodán A321-211 OK-CED (býv. C-GKOJ u Air Canada) a 28.5. byl nasazen na pravidelné linky. 31.5.2005 byl dodán druhý A321-211 (OK-CEC, býv. C-GKOH u Air Canada). Na počátku roku 2006 došlo ke změně uniforem létajícího i pozemního personálu. Tvrdík byl odvolán a do vedení společnosti se dostal bankéř Radomír Lašák, který se svými lidmi začal finanční  ztrátu společnosti řešit rozprodejem letadel, budov a posléze některých neletových úseků (např. Cargo a Catering). V roce 2006 byl průměrný roční nálet pilota 729 hodin, palubních průvodčích dokonce 796 h. Od března 2007 byl A310 OK-YAD pronajat Air India. V roce 2007 byl prodán cargo terminál za 768 mil. korun. 21.2.2008 byl dodán A319-112 OK-NEM. V březnu 2008 byly dodány další dva A319-112 OK-NEN a OK-NEO, 30.9. potom poslední (dvanáctý) A319 OK-NEP. Od 26.10.2008 ČSA provozovaly dva Saaby 340 (OK-CCD a OK-CCO) pronajaté od společnosti Central Connect Airlines (Job Air); letouny s kapacitou 39 míst byly nasazovány na linkách z Prahy do Brna, Ostravy, Krakowa a Žiliny. 31.12.2008 A310 OK-YAC vykonal vůbec nejdelší let bez mezipřistání v historii ČSA; charterový let Salvador-Praha byl dlouhý přes 10 000 km a trval 11 h 5 min. 7.5.2009 byl dodán další nový pronajatý A319-112 (OK-OER, zalétaný 28.4. jako D-AVWK). V roce 2009 byla zahájena privatizace ČSA - jediným zájemcem se stalo konsorcium Unimex - Travel Service, které za 91,75% ČSA nabídlo miliardu korun pod podmínkou nulového jmění ČSA, což bylo nereálné a vládla to zamítla. V roce 2009 byl prodán Catering za 308 mil. Kč a budova APC Letišti Praha za 607 mil. korun; zároveň byl získán úvěr na 2,5 mld. Kč od státní firmy Osinek, který nebyl nikdy splacen. 19.10.2009 byl do funkce předsedy představenstva jmenován generální ředitel Letiště Praha Miroslav Dvořák a již 23.10. byla podepsána dohoda o snížení mzdy pilotů (o 30%), palubních průvodčí (15%) a ostatních zaměstnanců (10%), zároveň bylo rozhodnuto propustit 860 zaměstnanců z celkového počtu 4 600. Ten samý den, 23.10.2009 byl vykonán poslední let ČSA Praha-New York (linka OK050/051), konkrétně Airbusem A310-325 OK-YAC; linku nadále zajišťuje Delta Airlines Boeingy 767-300ER. Za rok 2009 bylo propuštěno 500 zaměstnanců (včetně 70 pilotů), což znamenalo roční úsporu 1,2 mld. korun. Od 1.6.2010 fungovala pro nepravidelnou přepravu nově vzniklá dceřiná společnost Holidays Czech Airlines, a.s., která začala s Boeingy 737-400 OK-WGX a OK-WGY. V roce 2010 bylo prodáno Duty Free (za 764 mil. Kč) a hangár F (700 mil.); byly vyřazeny poslední dva A310 (OK-YAC a OK-YAD) a tím tak ukončen provoz tohoto typu u ČSA, šest B 737-400 bylo prodáno UTair a dva B 737-500 Mauritania Airlines. V březnu 2011 byl vytvořen Český Aeroholding ze společností ČSA a Letiště Praha, přičemž Holding postupně nakupoval dceřiné společnosti ČSA, čímž mj. do ČSA nateklo 2,4 mld. korun; byl tak prodán např. Handling za 750 mil. Kč. 13.4.2011 začaly ČSA testovat postupy CDA - Continuous Descent Approach. 3.6.2011 byl uskutečněn poslední obchodní let typu ATR-72; OK-XFA na lince Praha-Varšava-Praha. 14.7.2011 odlétly zbylé dva ATR-72-202 (OK-XFA a OK-XFD) do Edinburghu na přestavbu interiéru pro nového majitele a tím byl na rok ukončen provoz typu ATR-72 u ČSA. V listopadu 2011 se prezidentem ČSA stal Philippe Moreels. V roce 2012 byly prodány Holidays Czech Airlines za 530 mil. Kč, prodány Airbusy za 2 mld. Kč společnosti B.aircraft vlastněné aeroholdingem, Czech Airlines Technics Českému Aeroholdingu za 402 mil. Kč a Výcvikové středisko bylo prodáno ŘLP za 280 mil. Kč. Počátkem prosince 2012 ČSA oznámily záměr otevřít linku do Soulu letounem A330. 13.3.2013 vláda schválila prodej 44% ČSA aliančnímu partnerovi Korean Air za symbolických 2 640 000 Eur (67,5 mil. Kč), 10.4. smlouvu podepsal předseda představenstva a prezident Korean Air Chi Chang Hoon. 14.5.2013 byl dodán pronajatý A330-323 (OK-YBA) od Korean Air (HL7701, cn 425, r.v. 2001), v provozu je 1. června 2013. V prosinci 2013 využily Korean Air opce na 34% akcií, koupila je a následně (31.3.2015) prodala Travel Service, čímž se vlastnictví rozdělilo: 44% Korean Air, 34% Travel Service, 19,74% Český Aeroholding, 2,26% Česká Pojišťovna; předseda představenstva a prezident společnosti Philippe Moreels oznámil svou rezignaci na obě funkce; prezidentem Aeroholdingu se stal Václav Řehoř. Ke konci září 2014 měly ČSA 871 zaměstnanců (232 pilotů, 371 stevardek a 268 administrativních pracovníků), přičemž bylo oznámeno že ke konci roku jich 315 (77 pilotů, 172 stevardek a 66 administrativy) bude propuštěno údajně z důvodu nevyužití šesti letadel A320, zároveň byly postupně snižovány platy až o třetinu.


Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...