Aérospatiale/BAC Concorde

V roce 1957 vyzvala francouzská vláda několik firem k vypracování projektu nadzvukového dopravního letounu dle specifikací Air France pro přepravu 60 až 80 cestujících na středních tratích do 3 200 km a rychlostí M=1,6. V roce 1959 ve Velké Británii začal vývoj nadzvukového dopravního letadla v dílnách BAC ve Farnborough pod vedením M. Morgana. Odhady na jeho vývoj činily 70 milionů liber. Ve stejné době začal vývoj podobného letadla i v Sud Aviation ve Francii. 13.10.1961 na společné schůzce v Londýně vyzvali britský ministr letectví a francouzský ministr dopravy obě firmy k navázání co nejjužší spolupráce. 29.11.1962 vlády Francie a Velké Británie podepsaly dohodu o společném vývoji a zkonstruování letounu Concorde. V té době již finanční odhady na vývoj stouply na 150 milionů liber. Pan Am si okamžitě objednala 6 strojů Concorde. Po nástupu nové vlády Williama Harolda ve Velké Británii již náklady představovaly 300 milionů liber a vláda chtěla projekt Concorde zrušit. Nakonec byla s Francií podepsána dohoda, která stanovila povinnost poskytnout finanční náhradu druhému státu při odstoupení od projektu; tato náhrada byla vždy vyšší než by stálo pokračování v projektu. V říjnu 1965 byla zahájena montáž prototypu. První vzlet byl plánován na únor 1968. Vývoj a stavba prototypu stály nakonec 1 mld. 400 milionů liber. Od roku 1967 měli zkušební piloti k dispozici letový simulátor. 11.12.1967 proběhl roll-out Concorde 001 v Toulouse, až v srpnu 1968 byly zahájeny jeho pojížděcí zkoušky. První let uskutečnil francouzský prototyp (Concorde 001) 2.3.1969 v Toulouse; let s posádkou André Turcat, Jacques Guignard, Henri Perrier a Michel Retif trval 42 minut, z toho 28 minut čistého letového času; bylo dosaženo výšky 10 000 ft (3050 m) a rychlosti 250 kt (463 km/h). 9.4.1969 vzlétl britský prototyp (Concorde 002) ve Filtonu s posádkou Briana Trubshawa. V červnu 1969 byl Concorde (francouzský 001 i britský 002) poprvé představen veřejnosti na pařížském aerosalonu. 1.10.1969 Concorde 001 poprvé překonal rychlost zvuku dosažením M=1,05 a 4.11.1970 dosáhl rychlosti Mach 2, kterou držel 53 minut. Při zkušebních letech bylo analyzováno přes 600 parametrů. 13.5.1971 v Toulouse vykonal prototyp 001 první plně automatické přiblížení a přistání. 17.12.1971 vzlétl první předsériový letoun (britský Concorde 01) s několika úpravami (především prodlouženým trupem o 2,59 m a proskleným nadzvukovým krytem cockpitu). 17.1.1973 vzlétl první francouzský předsériový Concorde 02. Do 19.10.1973, kdy byl umístěn do Muzea na Le Bourget, nalétal první prototyp Concorde 001 při 397 letech 812 hodin, z kterých 255 bylo nadzvukových. Během dosud nejobsáhlejšího zkušebního programu v historii 8 prototypů Concorde nalétalo 5 500 h, z toho více než 2 000 v nadzvukovém režimu, přistálo na 83 letištích 49 zemí při celkové délce všech letů přes 8 milionů km. Během zkušebních letů se začaly objevovat protesty obyvatel a při obchodních turné po celém světě se protesty proti hluku způsobovaném rázovou vlnou zintenzivňovaly. Pan Am nakonec zrušily svou objednávku letadel Concorde; odhadovaný počet vyrobených letadel se z původně plánovaných 400 rapidně snižoval. 26.9.1973 vykonal Concorde 02 první nadzvukový let s cestujícími (Washington - Paris-Orly, 3 h 33 min, capt. J. Franchi). 6.12.1973 z Toulouse vzlétl první sériový Concorde (francouzský Concorde 201 F-WTSB). 10.10.1975 obdržel certifikace francouzský a 8.12. britský Concorde. 19.12.1975 Air France převzala svůj první Concorde (F-BVFA, v.č. 205) a 14.1.1976 převzaly svůj první Concorde British Airways (G-BOAA, v.č. 206). Nikdo jiný nakonec zájem o Concorde neprojevil a oběma vládami tak byla schválena výroba pouze 16 sériových Concordů (po osmi Air France a British Airways). Concorde byl určen především pro linky do Ameriky, ovšem při přistání v New Yorku se setkal s velkými protesty a nakonec zákazem přistávání na amerických letištích od vlády USA. Nakonec však byl provoz do New Yorku povolen s určitými omezeními; navíc se ukázalo, že Concorde je méně hlučný než Boeing 707. 21.1.1976 byl Concorde nasazen do pravidelného provozu; Air France zahájila linku Paris - Dakar - Rio de Janeiro a British Airways London - Bahrain. 22.11.1977 byl zahájen denní provoz na linkách do New Yorku přistáním britského i francouzského Concordu. Posledním vyrobeným se 20.4.1979 stal britský Concorde v.č. 216. Do roku 1982 britská vláda finančně podporovala British Airways na provoz Concordů, vláda Margaret Tacherové tyto podpory zrušila s tím, ať si na sebe Concorde vydělá sám. V prosinci 1985 Concorde dosáhl vůbec nejvyšší rychlosti Mach 2,3. 22.10.1986 Concorde (G-BOAF, British Airways) poprvé přistál v Praze. Do července 1991 Concordy nalétaly 99 500 h v nadzvukovém režimu, což už tehdy bylo o mnoho více, než nalétaly všechny vojenské letouny na světě. 12.10.1992 Concorde ustanovil rekord obletu světa civilního letadla západním směrem v délce trvání 33 h 1 min a 16.8.1995 obletěl svět východním směrem za 31 h 27 min. 7.2.1996 uletěl trať New York - Londýn za rekordně nejkratší čas 2 h 52 min. Po havárii 25.7.2000 byl zastaven provoz všech Concordů a byly provedeny konstrukční změny palivových nádrží, zesílení potahu křídla a další úpravy. 11.9.2001 byl uskutečněn zkušební let upraveného Concorde British Airways se zaměstnanci společnosti na palubě. Concordy se vrátily do provozu, ale obě společnosti nakonec přehodnotily provoz Concordů a došly k závěru, že jej bude nutno především z ekonomických důvodů zastavit. 31.5.2003 Air France ukončila provoz letounů Concorde. Concorde British Airways naposledy přistál po pravidelném letu New York-JFK - London-Heathrow 24.10.2003 v 15.55 UTC. Všech 16 vyrobených Concordů od uvedení do pravidelného provozu v roce 1976 do jeho ukončení v roce 2003 přepravilo přes 3 miliony cestujících.

verzeConcorde 001Concorde 01Concorde 201
typnadzvukový dopravní letoun
1.let2.3.196917.12.19716.12.1973
rozpětí25,50 m25,56 m25,56 m
délka56,20 m58,83 m62,17 m
výška11,32(11,40?) m
rozchod podvozku
rozvor podvozku
nosná plocha358,98 m2358,20 m2358,22 m2
hmotnost prázdného letounu65 310 kg72 120 kg78 266 - 78 698 kg
maximální vzletová hmotnost147 870 kg166 465 kg185 065 kg
užitečné zatížení12 700 kg
hmotnost paliva96 000 kg (117 285 l)
kapacita cest. + posádka136 + 5/?118 + 4/?144 + 3/6
cestovní rychlost2,1 M2,02 M2 179 km/h (2,02-2,04 M)
přistávací rychlost255-295 km/h
stoupavost19,8 m/s21,5 m/s25,4 m/s
dostup20 740 m18 900 m18 290 m (60 000 ft)
dolet6 000 km6 435 km6 228-6 582 km
délka rozjezdu při vzletu3 540 m
délka dojezdu při přistání2 090 m
pohon4 BS/SNECMA Olympus 593-2B4 BS/SNECMA Olympus 593B4 RR/SNECMA Olympus 593 Mk 610
hmotnost motoru
maximální tah4x 141,00 kN4x 166,30 kN4x 169,31(169,22?) kN (38 050 lb)

British Airways vlastnila 7 Concordů, Air France jich měla 5. Obě společnosti je provozovaly v uspořádání pro 100 cestujících se sedadly po čtyřech vedle sebe. Uvnitř je kabina široká 2,63 m, vnější průměr trupu je 2,88 m a při cestovním letu se jeho povrch zahřál na teplotu 127°C. Objem přetlakované části letadla je 63,8 m3. Maximální přistávací hmotnost je 111 130 kg. Při přistání se příď hydraulicky sklápěla o 12,5°. Motory Rolls-Royce/SNECMA Olympus 593 Mk 610 mají forsážní komoru umožňující 17% přídavné spalování. Spotřeba paliva byla 22,6 tun (25 600 l) na hodinu letu. Let Paříž - New York trval 3 h 45 min oběma směry.
Profil letu Concorde (a tedy pravděpodobně i Tu-144) vypadal takto: Při vzletu byl využit samozřejmě plný výkon motorů včetně přídavného spalování. Rychlost rotace byla přibližně 180 kts (325 km/h), letoun se odlepil asi při 200 kts (370 km/h). Po vzletu bylo při rychlosti 250 kts (460 km/h) přídavné spalování vypnuto, ve výšce 5 000 ft (1 500 m) Concorde dosáhl rychlosti 400 kts (740 km/h) a při této rychlosti stoupal až do FL 350 (11 000 m). V této výšce bylo opět zapnuto přídavné spalování, stroj zrychlil na M=1,15 a pak během stoupání do FL 450 (13 800 m) zrychloval až na Mach 1,7 až 1,8, kdy bylo přídavné spalování vypnuto a během stoupání do FL 500 (15 000 m) Concorde dosáhl cestovní rychlosti Mach 2,02 až 2,04. Úbytkem hmotnosti spotřebovaného paliva pak pomalu stoupal do 16 až 18 km (FL 530-590). Při sestupu Concorde ve FL 350 zpomalil na podzvukovou rychlost, přibližovací rychlost nad prahem dráhy byla přibližně 160 kts (300 km/h) a při rychlosti 140 kts (260 km/h) dosedl na dráhu.

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...