A310

V červenci 1978 byl spuštěn program A310, aby byla podchycena poptávka dopravců po strojích Airbus s menší kapacitou než má A300. A310 vznikl zkrácením trupu A300 o 7,20 m, úpravou křídla (větší štíhlost a tloušťka profilu, menší rozpětí) a vodorovných ocasních ploch, zavedením částečného elektroimpulsního řízení, instalací displejů do přístrojové desky, novými motory P&W PW4000 nebo GE CF6-80 a dalšími úpravami jako např. použitím celkem 6,2 tuny kompozitních materiálů (na kýlovou plochu, podlahu kabiny, spoilery a dveře šachty hlavního podvozku), což snížilo spotřebu o 20% oproti A300. Prototyp A310 (F-WZLH) vzlétl 3.4.1982. Šířka trupu je stejná jako u A300, tedy 5,64 m. Kapacita cestujících je 218 ve dvou třídách až 280 při plně ekonomickém uspořádání. 11.3.1983 typ A310 získal evropskou certifikaci a poté získal i certifikaci ETOPS 180. Zkušební program byl poměrně krátký díky shodnosti většiny dílů s A300. První dodávanou verzí byl A310-203, který první komerční let vykonal 12.4.1983 u společnosti Lufthansa. Těchto strojů s motory GE CF6-80A3 o tahu po 45 800 lb, rozpětím 43,65 m a doletem 6 667 km (3 600 NM) bylo vyrobeno 48. Následující verze A310-204 dodávaná od května 1986 dostala (stejně jako všechny další verze) malé winglety (čímž se rozpětí mírně zvětšilo na 43,89 m) a silnější motory GE CF6-80C2A2 o tahu po 48 080 lb, ovšem dolet zůstal nezměněn; těchto verzí bylo vyrobeno pouze 7 pro společnosti Hapag Lloyd, Cyprus a Thai Airways. Vznikla i konvertibilní verze A310-200C, kterou si objednal Martinair Holland a která umožňovala za 15 hodin přestavit interiér na nákladní s nosností 40 t. FedEx objednal čistě nákladní verzi A310-200F s nosností 42 900 kg a doletem 3 680 kg, přičemž první letoun byl předán v roce 1994. Celkem bylo vyrobeno 85 A310-200. U verze A310-300, představené v březnu 1983, byla do stabilizátoru (poprvé u dopravních letadel) umístěna vyvažovací palivová nádrž s kapacitou 6 150 litrů; to zvýšilo dolet zvětšenou zásobou paliva a snížením odporu o 1,5% (kvůli vyvažování); celková kapacita palivových nádrží (2 v každém křídle, 1 v centroplánu a 1 ve stabilizátoru) je 61 070 litrů. 5.7.1985 A310-300 poprvé vzlétl a 17.12.1985 byl typ uveden do pravidelného provozu u společnosti Swissair. Varianta A310-304 má motory GE CF6-80C2A2 o tahu po 48 080 lb (238,3 kN) a dolet 4 350 NM; s 280 cestujícími na palubě se však dolet zkracuje na 3 750 NM. Dálková varianta A310-304(ET) s přídavnou palivovou nádrží (v části zavazadlového prostoru) má dolet až 4 800 NM. V říjnu 1991 typ A310 získal ruskou certifikaci jako první západní letoun. Verze A310-325 je poháněna motory P&W PW 4156A o tahu po 49 200 lb a má dolet 4 350 NM; dálková verze A310-325(ET) má prodloužený dolet 5 150 NM; verze 310-325 v březnu 1996 získala certifikaci FAA. V lednu 2001 vzlétla nákladní varianta A310-300F s možností přepravit 42 089 kg nákladu na vzdálenost až 7 343 km. Délka všech A310 je 46,66 m, výška 15,79 m a rozvor podvozku 9,60 m; maximální vzletová hmotnost A310-300 je 157 000 kg, payload 35 000 kg.

Tenhle čudlík hází na začátek této stránky...